Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání01.06.1939
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 272
Signatura v IBMMar 1939-06-01
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZdraví matky; nemá si myslet, "že už se neuvidíme"; snad se bude moci vrátit; pracuje málo; s Amerikou "to jde moc pomalu"; vzpomíná na slet, domov a Tři Studně; z Prahy vysílali Kytici; v Paříži budou hrát "trio"; "scházíme se teď s Čechy dohromady"; požádá Národní banku, aby mu poslali peníze "sem"; s Amerikou "zase by byly nové naděje ale je to přece jenom daleko".
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] I/VI 1939.

Drazí,    

dopis nás trochu potěŝil[1] a tak doufáme že už u Vás se všechno zlepŝilo a že se maminka zase zotaví. Nesmí si stále brát do hlavy takové myšlenky jako že už se neuvidíme, vždyť ono se to změní snad vŝe k dobrému a to víte že bych už byl nejraději doma a situace taková jak je stále napjatá nemůže dlouho trvati a snad se to vyřeŝí že se budu mocí do Prahy vrátit.[2] Hlavní věc že se mamince polepšilo a že si bude moci odpočinouti. Byli jsme ve V. M.[3] na svátky[4] na dva dny a tak jsem si také trochu odpočnul ačkoliv teď moc vlastně nepracuji ale je z toho všeho člověk stejně pořádně unaven a jsou tu teď velká vedra. Také nevíme co budeme dělati o prázdninách, myslím že pojedeme do V. M.[5] leda že bych tu něco měl ku práci. S tou Amerikou to jde moc pomalu a na léto bych tam vlastně také neměl co dělati.[6] Vzpomínám letos rok že jsem se už pomalu chystal na slet a jak to bylo krásné a i těch pár dní doma[7] a ve třech studních,[8] jak jsem se vrátil zpět osvěžen a Tak se to všechno změnilo a budou to asi neveselé prázdniny jestli ne něco horŝího. Vysílali z Prahy „Kytici“[9] jestli pak jste ji slyŝeli? My teď chytneme moc málo, a tak jsme nic neslyŝeli. Budou mi tu hráti trio v sobotu a je tu teď saisona v plném proudu samé koncerty a hosté, je toho všude plno. Scházíme se teď více s Čechy dohromady[10] a povídáme si zprávy neveselé. Byl v tom časopise Zlín můj článek? [11] Stále na Vás vzpomínáme co asi děláte a na všechny známe, mají vŝichni asi hodně starostí. Stáňa[12] asi také

 

 neví kde mu hlava stojí, kdo ví zdali se nerozejdou[13] a tak máme všichni něco. Co se těch peněz týče napíšu na Národní Banku[14] zdali by to nemohli sem poslat ale moc si od toho neslibuji, to půjde asi těžko ale zkusím to přece.[15] Přibylo nám vŝem pořádně starostí tak pěkně jsme mohli žíti, a já už jsem se tolik těšil že se také trochu klidněji zařídím a zatím snad mi asi není souzeno alespoň pro teď. Kdyby to ŝlo s tou Amerikou zase by byly nové naděje ale je to přece jenom daleko. No a než odjedu kdo ví jeŝtě co se nestane, ty události se teď tak rychle střídají a situace každým dnem se mění.

Moc Vás zdravíme a vzpomínáme.

Váš Bohouš.    

 

Věcné poznámky k DP

[1] Z telegramu od rodiny z Poličky se dne 21. 5. 1939 BM dověděl o zhoršení zdravotního stavu své matky Karoliny Martinů (1855-1944), viz PBM Kr 269. Následující zprávy z domova již byly zřejmě optimističtější.

[2] Domů do Poličky, do Prahy ani do Československa se BM už nikdy za svého života nepodíval.

[3] Vieux Moulin – vesnice nedaleko Paříže, bydliště Amicie Quennehen (1866-1948), matky Charlotte Martinů (1894-1978).

[4] Svatodušní svátky.

[5] Ve Vieux Moulin strávili manželé Martinů i většinu letních prázdnin roku 1939.

[6] Od okupace Československa německou armádou již BM velmi vážně uvažuje o exilu v USA, který započal 31. 3. 1941 v přístavu Hoboken v New Jersey (Mihule 2002, s. 589).

[7] Jubilejní X. všesokolský slet konaný v Praze 3. – 6. července 1938 stejně jako rodnou Poličku navštívil BM při své poslední návštěvě Československa v létě 1938.

[8] V obci Tři Studně nedaleko Nového Města na Moravě vlastnila moderní vilku rodina Kaprálova. BM zde na jejich pozvání strávil několik příjemných dní v červenci roku 1938.

[9] Kytice, H 260, rozhlasová kantáta.

[10] Okruh Čechů, se kterými se BM v Paříži scházel, se v té době rozrostl zejména o malíře Rudolfa Kunderu (1911-2005) a spisovatele Jiřího Muchu (1915-1991), (Mihule 2002, s. 291).

[11] Časopis Zlín vydávala firma Baťa. V dopise domu PBM Kr 265 ze dne 15. 5. 1939 BM informuje, že do redakce tohoto časopisu zaslal krátký dopis. Podle Popelky (1996, s. 64) dopis BM datovaný 17. 5. 1939 vyšel 24. 5. 1939 v týdeníku Zlín, č. 21, VIII, 1939.

[12] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[13] Podle vzpomínek Charlotte Martinů (2003, s. 61) obdržel S. Novák po obsazení ČSR oficiální oznámení, že bude zbaven místa na Pražské konzervatoři, bude-li mít i nadále za ženu Židovku. Novák volil rozvod. Jeho manželka Františka Nováková byla následně i se oběma svými dcerami z prvního manželství (Brandlovi) deportována přes Terezín do Osvětimi, kde všechny tři zahynuly.

[14] Národní banka Československá, v letech 1939-1945 Národní banka pro Čechy a Moravu.

[15] Pravděpodobně se jedná o převod honoráře za Concertino pro klavír a orchestr, H 269, které BM zkomponoval na zakázku pro slovenskou klavíristku Juliette Arányi (1906-1945) nebo o tantiémy z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním vyplacené za provozování jeho skladeb (PBM Kr 259, 265, 268).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 824 (záznam 1 / 0)
další »