This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below.

 [Paříž] 25.V. [1939]

Drazí,   

doufám že jste dostali můj dopis i telegram odepsal jsem ihned a teď také čekám dychtivě na zprávy od Vás jak je mamince[1] a když nepíŝete tak doufám že se ji už zlepšilo, napiŝte mi brzo jak je a co říká p. doktor. Už nás to vŝechno tak stíhá, zdali jsme si kdy mohli pomysleti na to že bych nemohl přijet domu a tak musíme čekat jenom na ty dopisy. My zde moc nevíme co se děje a tolik zpráv je tu mnohé z nich nejsou ani pravdivé a nebo přehnané, nikdo sem nepřijede tak dohromady se nic nedozvíme. Zadal jsem si o tu cenu v Brně tak jsem posílal dnes partitury Julietty[2] a sice prostřednictvím francouzského kurýra a už to byl také poslední. Poŝtou jsem to nechtěl posílat aby se to třeba neztratilo. Zde chtějí udělat nějakou manifestaci v novinách pro mě, zkrátka nechtějí mě pustit ani domu ani do Ameriky, protože prý jsem tu hrál ve francouzské i naší hudbě takovou velkou roli v posledních letech že si mě chtějí nechati. Jsem teď neklidný, stále čekám od Vás dopis jak je doma a jak je mamince a stále doufám že už je lépe a že se snad i vŝechno urovná abych se mohl vrátit a býti doma a u Vás a nebo alespoň blízko abych k Vám mohl zajeti, takhle je to opravdu jak ve vyhnanství. A vŝechno to už bylo tak dobře zařízeno,[3] už bych se byl pomalu za měsíc stěhoval a zatím teď nevíme   

co s námi bude ani jak to vŝechno dopadne, ani Vám nic psáti nemohu a tak můžeme jenom doufati že snad se to ve světě nějak lepší upraví, je vŝude takový zmatek a to snad ani dlouho trvat nemůže. Napiŝte mi brzo, pokusím se tady si to nějak zařídit půjde-li to abych snad přece se podíval domů alespoň na nějaký čas a abych se mohl potom vrátit snad se mi to podaří.[4] Napíŝi Vám brzo.   

Moc Vás zdravím mamince posíláme oba mnoho pozdravů a přání aby se brzo zase uzdravila.

Váš Bohouš.