[Paříž, bezprostředně po 15. 3. 1939]

Drazí

nenadáli jsme se za jakých smutných okolností[1] Vám odpovím na Váš poslední dopis a nevím zdali a kdy můj dopis dostanete, ani Vám toho moc psát nemohu, co jsme zde prožili a jak na Vás vzpomínáme Vy mi také nepiŝte mnoho jenom jste li zdrávy a co v domečku děláte, bude zase možná censura. Dnes došel od Vás dopis tak alespoň to mě potěŝilo těch pár řádků, o mě se nestarejte. S Prahou a s mým místem to bude teď samozřejmě všechno oddáleno na neurčito,[2] tak Vám píši jen abyste o nás také věděli, jak to vŝe sledujeme a neztrácíme naději že se dožijeme lepších časů. Přikládám také pár řádků Kaprálovům[3] poŝlete je na adresu Pani V. Kaprálová – Wilsonova 2 – Brno 12. budou míti také starosti o dcerušku[4] tak aby byli klidnější. Nevím zdali dopisy budete dostávati a také raději mnoho nepište, je možno že by se mohla zdáti korespondence s Francií divnou. Ze světa se asi moc nedozvíte a tak musíte čekat. Jestli pak je Vanda[5] doma nebo už odjela. Hlavní věc že jste zdravy a ode mě dostanete občas zprávu. Moc Vás oba[6] pozdravujeme a vzpomínáme na Vás, kdy Vás asi uvidím a co se děje u našich známých. Těŝil jsem se na návrat ale jsme teď v rukou Božích a musíme v něho doufat a neztrácet naději.[7] Ŝetřte se a přejeme Vám oba hodně zdraví.

Váš

Bohouš.

[1] 15. 3. 1939 byla Československá republika obsazena německými vojsky.

[2] BM po neúspěšné snaze získat profesorské místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře (na uvolněné místo po Josefu Sukovi nastoupil na podzim 1936 Jaroslav Křička) v této aktivitě neustává. BM spoléhá na to, že by mohl nastoupit na místo Vítězslava Nováka (1870-1949), který jako profesor v mistrovské škole působil do roku 1939. Bohužel v budoucích měsících se mu rozplynula i tato naděje a to právě z důvodu okupace Československa v březnu 1939.

[3] Václavu Kaprálovi (1889-1947), českému hudebnímu skladateli, klavíristovi, sbormistru a pedagogovi a jeho manželce Viktorií Kaprálové (1890-1973).

[4] Vítězslava Kaprálová (1915-1940), česká hudební skladatelka a dirigentka, žákyně a důvěrná přítelkyně BM od začátku ledna 1939 pobývala na studijním pobytu v Paříži, díky stipendiu Ministerstva zahraničních věcí ČSR.

[5] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193).

[6] BM se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978).

[7] Do Prahy, domů do Poličky, ani do Československa se BM už nikdy za svého života nevrátil.