[Paříž] Sobota 22. [10. 1938]

Drazí,     

dnes doŝel Váŝ dopis konečně a Vy už jistě dostáváte snad i ty moje které zůstaly zadržené a doufejme že už budou zase docházeti pravidelně a snad také se vŝechno uklidní aspoň z části.[1] O Poličce jsem se dozvěděl[2] od Stáni[3] i z novin a už jsem Vám psal jak mi bylo a jak jsme odjeli rychle sem[4] abych zvěděl přesně co se děje a zde už jsem našel lepší zprávy ačkoliv dosud nevím jak to na konec dopadlo, hlavně s p. Šmídem,[5] dle zpráv zde ústav a činžáky za ním jsme ztratili. Alespoň že jsou potěŝující zprávy o mamince,[6] jenom aby už byl alespoň trochu klid abychom si vŝichni odpočinuli a mohli se připraviti a zaříditi v tom co nám zbylo.[7] Nemohu nic o tom psáti a bylo by to také moc smutné, kdo ví co nás ostatně jeŝtě čeká. P. Zrzavý[8] mi schoval obrázky z českých novin z Poličky, byl z toho také celý nešťastný, jeŝtě že to aspoň takhle dopadlo co bychom si byli počali? Zde je nálada špatná stísněná a lidé nejsou spokojeni s tím co se stalo a hlavně s tím co bude, vědí a uvědomují si co nám provedli[9] a mají zde také svoje starosti ale chyba se bohužel už stala a na náš účet. Z Prahy také nemám potěšující zprávy, všichni mojí známí kteří měli vliv jsou pryč buď v pensi nebo přeloženi, na legaci s nikým nelze mluvit a tak je to vŝechno moc smutné. Peníze teď nemohu poslati, myslím že by to nešlo ale pokusím se aby Vám poslali z Autor. sdružení,[10] kdyby bylo nejhůř snad by Vám Stáňa zatím půjčil já bych mu to příležitostně vrátil. Melantrich mi chce také změnit smlouvu[11] to znamená že mi už nebude platit a nebo určitě ne tolik ale jeŝtě nevím jaké má plány. Nikdo neví co bude a tak se moc plánů dělat nedá, musíme počkat až co z toho všeho vyleze ale moc pěkné to asi určitě nebude. Dopadlo to vŝechno ŝpatně a okamžitě také nevím co podniknu.   

Chtěl bych do Prahy asi v únoru se podívat budeli to možné jak to vlastně pro mě vypadá[12] ale zdá se že to nebude pro nikoho teď moc příjemné a tak zatím ani na to moc nemyslím změnit to nemůžeme. Já bych se sice ve světě neztratil ale už bych se byl rád vrátil zpět a pracoval doma, teď se to ovŝem vŝechno zkomplikovalo. Vlaky dosud nejezdí a tak bych ani nemohl přijet ale to už snad také se urovná. Tak Vám přejeme vŝechno nejlepŝí a moc Vás zdravíme, vzpomínáme a Vás stále a teď už budeme i Vy i my klidnější když budete míti od nás zprávy, nedá se sice moc psáti ale aspoň víme co děláte. Moc Vás zdravíme a napíšu také starostovi Poličky[13] takové poděkování že se jim podařilo zachránit město.[14]

Srdečně

Váš Bohouš.

Raději přikládám dopis, [15] nevím jak se starosta jmenuje (Vencovský?) doneste mu jej nebo poŝlete.