[1] Po zabrání českého pohraničí německou armádou v říjnu 1938 a s tím souvisejícím obsazením Poličky se zkomplikovaly poštovní služby natolik, že BM dostával z Československa dopisy pouze od svého pražského přítele Stanislava Nováka (1890-1945). Viz PBM Kr 253.
[2] Bezprostředně po podepsání tzv. Mnichovské dohody začala německá vojska obsazovat Sudety. 6. 10. 1938 byla „omylem“ zabrána i Polička, přestože ležela na českém území. 12. 10. 1938 v reakci na protest představitelů města sice německá armáda vyklidila vnitřní část města, okupace jeho okrajových část trvala ještě měsíc.
[3] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.
[4] Dobu od 19. 9. do 14. 10. 1938 (Mihule 2002, s. 281, 588) trávili manželé Martinů nedaleko Basileje ve švýcarském Schönenbergu, v sídle Paula Sachera (1906-1999), švýcarského dirigenta a mecenáše. Odtud se vraceli přímo domů do Paříže.
[5] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM. V té době žil se svou rodinou ve funkcionalistické vile, kterou si podle vlastního návrhu postavil v letech 1933-34. Tzv. Šmídova vila se nachází v části Horní Předměstí na dnešní ulici E. Beneše, č. p. 483. Od roku 1987 je zapsána v seznamu státních památek.
[6] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[7] Z prvorepublikového Československa toho po odtržení Sudet a Slovenska mnoho nezbylo.
[8] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.
[9] MB má na mysli podpis Francie pod Mnichovskou dohodou.
[10] Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním – založen v roce 1919.
[11] V roce 1936 Miloši Šafránkovi (1894-1982) po jednání s ředitelem nakladatelství Melantrich Jaroslavem Šaldou (1880-1965) podařilo dohodnout vydávání děl BM v tomto nakladatelství za pravidelný měsíční honorář. Prostředníkem mezi BM a Melantrichem se na přání autora stal Karel Šebánek (1903-1980).
[12] BM po neúspěšné snaze získat profesorské místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře (na uvolněné místo po Josefu Sukovi nastoupil na podzim 1936 Jaroslav Křička) v této aktivitě neustává. BM spoléhá na to, že by mohl nastoupit na místo Vítězslava Nováka (1870-1949), který jako profesor v mistrovské škole působil do roku 1939. Bohužel v budoucích letech se mu rozplynula i tato naděje a to z důvodu okupace Československa v březnu 1939.
[13] Starostou Poličky byl v tomto období gymnaziální profesor Eduard Vencovský (1900-1991) (Popelka 1996, s. 198-199).
[14] Viz dále.
[15] Dopis starostovi Eduardu Vencovskému je uložen v archívu Centra Bohuslava Martinů v Poličce pod signaturou PBM Kp 1110. Publikován byl v knize Popelka, Iša (Ed.) Bohuslav Martinů. Dopisy domů. Z korespondence do Poličky. Praha: Mladá fronta, 1996, s. 59.
|