Paris 16/2 1930

Drazí,

Dopis jsem obdržel a odepisuji hned. Snad se už u vás počasí zlepšilo, měli byste si dát do sklepa k oknu takové tlusté sklo, aby vám tam voda nešla. Zde je taková zima ale ujde, spíše prší. Co se situace týče, je to tu všude, každý schovává peníze, nikdo nic nekoupí. Zde je to tak moc špatné, ale pořád lépe než v Německu, tam prý je to zlé. Je to hospodářská krise, bude to prý nějaký čas trvat. Že by u nás k něčemu došlo, to se nedá očekávat. Lidé jsou sice znervoznělí, ale to zase přejde.

Mně to také tak dobře letos nejde, nakladatelé se též bojí něco vydávat. Myslím, že se mi podaří něco udělat do zvukového filmu, tak bych přece něco udělal. Z Prahy nemám dosud nic, p. S. říká, že určitě něco dostanu. Posílám program koncertu, nebylo to zvláštní, to Trio nehráli dobře a nebylo tam moc lidí. Bagarr bude příští měsíc. Odepsal jsem do toho Kopenhagenu, jsem zvědav co odpoví. Z Německa mám nějaké zprávy od f. Schott ve Frankfurtě. Píše, že to je též následkem situace politické všechno o moc těžší ale že by mě rádi měli ve svém nákladu a že doufají, že se to podaří.

O Opeře nic, psal jsem, aby mi odpověděli, když ne, tak bych to zadal u nás do Prahy nebo do Brna. S tím klavírem, to až se samozřejmě někdo najde, nebude to asi moc lehké, je příliš veliký. Potřeboval bych, kdyby mi Mařka poslala, třeba v obálce asi 5,75mm, nevím, jak se tomu říká, jak máme doma na krajích polštáře, co se skrze to provlékne tkanička, Mařka už bude vědět co to je, zde jsem to nemohl nikde najít.

Štefu jsem teď neviděl, podívám se k ní některý den co dělá. Na ty švadleny, to jste už dávno měli udělat však oni musí

něco proti tomu podniknout, ale myslím, že se budete bát někoho udat. Zvolte si někoho, kdo tomu rozumí, aby za vás mluvil. Stáňa to bude hrát také do radia, ale nevím ještě datum. Charlotte děkuje a pozdravuje vás. Pište mi brzo. 

       Srdečně vás zdraví

                                    váš

                                                          Bohouš