Paris 20/I 1937.  

Drazí,

dnes došel dopis a současně také jsem mluvil s p. Šafránkem,[1] který se vrátil z Prahy. Jak mi slíbil tak to v Praze zařídil pro Fanouše[2] a tak Vám ihned odepisuji, abyste věděli co dělat. Nedostane-li Fanouš tyto dny nějakou zprávu má dopsat na adresu: Důstojný pán p. Fr. Hála,[3] generální tajemník čs. strany lidové Brno. Běhounská ul. Palac Typos.

Má se odvolat přímo na rozmluvu kterou měl p. Šafránek (z Pařížské legace.) s tím pánem (p. Hálou) a požádati jej zdali by byla možnost zdali má čekati jeho posudek nebo nebylo li by snad lépe aby jej v Brně navštívil a sdělil mu osobně kterou prací se zabývá a kde všude už dělal výzdobu kostelů, po případě že by se sebou přinesl doporučení farářů, kde maloval kostely, a některé fotografie. Že se na něho znovu obrací na výzvu p. Šafránka který mu sdělil svoji rozmluvu v Praze i ochotu p. Hály mu pomoci.

Kdyby dlouho neodpovídal tak mu p. Š.[4] znova dopíše. Na každý způsob myslím že to je dobře zařízeno, a že z těchto míst může něco dobrého pro Fanouše se najíti. Kdyby snad pro tento rok nic neudělali, tedy po Vánocích bude p. Šafránek v Praze nadobro, odchází koncem roku z Paříže,[5] tak určitě jim nedá pokoje, dokud něco nenajdou. Kdyby něco odpověděli

nebo Fanouš jel do Brna, napiŝte mi jak to dopadlo. Myslím že se budou snažit, oni p. Šafránka stále potřebují.

Pro mě také zařídil v Praze něco v Melantrichu,[6] jestli to dobře dopadne, budu na několik let zajištěn a moc dobře. Jedná se o tu edici a zdá se že se o to moc v Praze zajímají.

31. ledna v neděli odpoledne (u vás myslím ve 2 h.) bude vysílán poprve z Paříže (Radio-Paris, myslím) ten klavírní koncert,[7] nevím zdali u nás můžete chytnout Paříž. Pak bude vysílán odsud 5. února večer.[8] Budu šetřit abyste si mohli pořídit také Radio, abyste to měli doma, je to dobré, člověk všelicos uslyší a když nemůžete vycházet tak by Vám to ukrátilo chvíli, ono to teď už je za přístupnou cenu.[9]       

Ten článek Vám pošlu, vyŝel také v Revue Musicale,[10] píši že to nikdy nedělali aby otiskli článek který už vyšel jinde ale že vzhledem k vyznámu který jsem si dobyl a i pro to že mě zde všichni mají rádi, že to otiskli. Má to vyjít v českém překladě v Přítomnosti, ale kdy nevím, tam to vždycky dlouho trvá.[11]

Oba[12] Vás srdečně zdravíme

Váš Bohouš.

[1] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[2] Prostřednictvím svých kontaktů se BM snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci v restaurátorském oboru.

[3] František Hála (1893-1952), český kněz a politik, vrcholný představitel Československé strany lidové.

[4] Miloš Šafránek.

[5] V prosinci 1937 byla M. Šafránkovi ukončena služba v Paříži a byl povolán do Prahy „na ústředí“ Ministerstva zahraničních věcí (Šafránek 2006, s. 257-264).

[6] Miloši Šafránkovi se po jednání s ředitelem nakladatelství Melantrich Jaroslavem Šaldou (1880-1965) podařilo dohodnout vydávání děl BM v tomto nakladatelství za pravidelný měsíční honorář (PBM Kr 210). Prostředníkem mezi BM a Melantrichem se na přání autora stal Karel Šebánek (1903-1980).

[7] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237 v podání Germaine Leroux (1906-1979), francouzské klavírní virtuosky, manželky Miloše Šafránka (Halbreich 2007, s 296).

[8] Tentýž koncert v podání Germaine Leroux byl rozhlasem z Paříže vysílán i 5. 2. 1937 (PBM Kr 207).

[9] BM nechal následně domů rodině do Poličky poslat 400 korun z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním jako příspěvek na zakoupení rozhlasového přijímače (viz PBM Kr 211).

[10] Pierre-Octave Ferroud (1900-1936), francouzský hudební skladatel, svou poslední studii věnoval Bohuslavu Martinů (Bohuslav Martinů – un grand musicien d´aujourd´hui). Byla vydána po Ferroudově tragické smrti ve švýcarském hudebním časopise Schweizer Musikzeitschrift a následně v prosincovém čísle (r. 1936) francouzské Revue musicale (Mihule 2002, s. 247).

[11] V dopisech domů (Kr 202, Kr 206) BM upozorňuje, že článek již brzy bude otištěn i v časopise Přítomnost. V dopise Kr 208 je však již k publikování této v časopise Přítomnost studie skeptický. Podle Popelky (1996, s. 45) český překlad Ferroudova článku nevyšel tehdy ani později.

[12] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).