Paris 6/10. 1935.

Drazí

posílám Vám novou adresu.[1]

31. Avenue du Parc Montsouris – Paris 14=

Máme dva pokoje s kuchyní, pro nás to stačí, je to ale hodně vysoko za to nemáme naproti žádné sousedy ani Radio a tak doufám že tam bude klid.[2] Také je všude blíž tak ušetříme na tramvajích. Stěhujeme se tento týden, moc se na to netěším, to bude zase ramování ale co je to platno. Tady opravdu se nedalo pracovat a bylo to daleko. Zahrádku ovšem teď nebudeme míti, dáme ty naše plodiny k Zrzavému.[3] Ani to letos za nic nestálo vše je polámané od větru. Jenom hrozny se dost podařily tak si na nich pochutnáváme. Je tu už od několika dní pořádná zima a protože už nechceme montovat kamna tak spěcháme odsud pryč, čím dříve tím lépe. Z Prahy mám několik zpráv, na konservátoř[4] se chtěl dostat dr. Branberger[5] ale toho už odpravili. Nebezpečný konkurent je Křička[6] který už učí několik let na konservatoři a tak by jako mohl postoupit. Ale naproti tomu je mnoho profesorů pro mě a Talich[7] mě moc protěžuje. Kdy budou volby se dosud neví, zdá se že to nebude tak hned. Chtěl jsem se rozjet do Prahy ale pak jsem si to rozmyslit, musím tam býti na Vánoce[8] a to bych se tedy buď musel vrátit a nebo tam už zůstal a to by bylo trochu dlouho a nic bych mezi tím nevydělal a utratil naopak moc peněz, ty se teď těžko shánějí dohromady. Z Prahy dosud nemám o těch penězích vyřízení ale mám zprávu že to už přijde na řadu a že mi to povolí, tak Vám hned něco pošlu.[9] Byl bych už sám poslal ale zase do toho

vlezlo to stěhování, tak zase dost velké vydání, nepředvídané. Ty katalogy pro Mařku[10] už máme, pošlu je co nejdříve. Jak pak dopadl Drašar? Mělo to jistě úspěch, Poličská historie.[11] Pozdravujte od nás p. poručíka[12] – už se snad bude pomalu chystat z nemocnice. Ten výstřižek s pí Coolidge[13] jsem dostal ale neposílejte takové věci schválně, až když píšete, stojí to moc peněz a to nikdy tak nespěchá.

            Musím už skončit jsou tu od špeditéra, přišel to odhadnout co to bude stát.

Srdečně Vás zdravíme

Váš

Bohouš.

Za měsíc má maminka svátek,[14] vidíte že na to myslím.

[1] Manželé Martinů dne 15. 10. 1935 nahlásili na policejní prefektuře změnu adresy. Z pronajatého domku na pařížském předměstí Malakoff se přestěhovali do 14. pařížského okresu na Avenue du Parc Montsouris č. 31 (Mihule 2002, s. 234).

[2] Právě z důvodu nadměrné hlučnosti ze sousedství se manželé Martinů odstěhovali z bytu v pařížském předměstí Malakoff-Seine. Dalším důvodem k vystěhování byl nenadálý výskyt štěnic, jak uvádí BM v dopise rodině do Poličky za dne 18. 9. 1935 (PBM Kr 167).

[3] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.

[4] BM se vážně zajímá o profesorské místo v mistrovské třídě kompozice na Pražské konzervatoři.

[5] Branberger Jan (1877-1952) český hudební vědec, profesor na mistrovské škole a administrativní správce Pražské konzervatoře.

[6] Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog. Po dlouhých jednáních byl na uvolněné profesorské místo po Josefu Sukovi vybrán právě on.

[7] Václav Talich (1883-1961), český dirigent apřítel BM, v té době již opět u České filharmonie, od 24. 10. 1935 i ředitel opery Národního divadla v Praze.

[8] BM zamýšlí účastnit se nastudování své opery Hry o Marii, H 236, v Národním divadle v Praze. Premiéra se konala 7. února 1936. Podle archivu ND i podle přiloženého plakátu tamtéž se pražská premiéra uskutečnila opravdu 7. 2. 1936 (srov. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Predstaveni.aspx&pr=8904&sz=0&fo=000&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa (cit. 24. 8. 2016)). Halbreich uvádí 6. 2. 1936 (Halbreich 2007, s. 154). BM se do Prahy vydal 15. 12. 1935 a do Paříže se vrátil 15. 2. 1936 (Mihule 2002, s. 587).

[9] V dopise rodině do Poličky ze dne 15. 8. 1935 (PBM Kr 164) BM uvádí, že mu prezident Masaryk udělil stipendium ve výši 5000 Kč (vypláceno měsíčně po 500 Kč).

[10] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM si nechávala z Paříže posílat módní časopisy.

[11] Pravděpodobně se jedná o představení poličského ochotnického divadelního spolku.

[12] Pravděpodobně nájemník v domku rodiny Martinů v Poličce (PBM Kr 214).

[13] Elisabeth Sprague Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška.

[14] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM, svátek – jmeniny slavila 4. listopadu.