Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání19.10.1934
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 144
Signatura v IBMMar 1934-10-19
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahAtentát v Marseille, prohlídky pasů, hlavně českých; "Filipu" přijel, ale do cizinecké legie přijat nebyl; má na prstě "několik maďárů", týden nemohl pracovat; Rapsodie bude vysílána 28.10. asi večer; "Wenda Sommru" přijel, musí se o něho "trochu postarat"; dostal pozvánku "k otevření Musea"; Suk zůstane na konzervatoři; místo, které dostal Hába, nechce - "já se chci ucházet na mistrovské oddělení"; M. Šafránek "mně zde vyjednává koncert a také v Londýně"; mohli by být zase u Zrzavého, ale najmu si asi "pokojík někde ve městě".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 19/10 1934.

Drazí,

odepisuji ihned, abyste neměly starosti, ten atentát[1] nebyl v Paříží, ale v Marseille, zde ovšem bylo velké zděšení a poplach a velké prohlídky všech cizích pasů, hlavně českých, protože všechny ty banditi měli falešné a padělané české pasy. Ten Filipu[2] přijel zrovna do toho a tak ho nepřijali do té légie, také mu asi nevěřili, má český pas, zŭstal zde až se to trochu uklídní tak to zkusí znovu. Mnoho cizincŭ je vypověděno z Francie. Nemohu dobře psát udělalo se mi na prstě několik maďárů na jednom místě, mám z toho ruku úplně chromou, musel jsem s tím chodit doktorovi a ztratil jsem celý týden, nic jsem nemohl dělat. Teď už je to dobré jeŝtě asi tři ctyry dny a bude to už v pořádku ale je to nepříjemné, ještě že jsem ŝel hned k doktorovi, z takových věcí člověk nikdy neví co se může vyvinouti. V kterou hodinu bude ta Rhapsodie[3] 28. října dosud nevím ale napíšu Vám, ostatně se to lehce dovíte bude to vysíláno přes Prahu, tak někdo kdo beře journál Vám to řekne, myslím že to bude večer.

 

Wenda Sommru[4] přijel dnes, tak se o něho musím trochu postarat, tomu se to zde bude líbit. To se Vám po Ŝmídových[5] bude stýskat. Dnes jsem dostal pozvánku k otevření Musea[6], to si domluvíme všechno až přijedu domu, už se to krátí.[7] S tím Sukem[8] to nebylo vážné, zůstane na konservatoři. To místo co dostal Hába[9] to já právě nechci, to je profesorem a to by mi možná dali také ale tím by si mysleli že to odbyto. Já se chci ucházet na mistrovské odělení[10], to je jako universita a platy jsou dle toho, tak je lépe chvili vyčkat, také potom započítají ty léta co jsem byl v Paříži k vůli pensi, kdežto to co má Hába není definitívní, a může dostat každou chvíli výpověď. Stáňa[11] mi psal že u něho byl Fanouš[12]. P. Ŝafránek[13] mú zde výjednáva koncert a také v Londýně. Už jsme začli topit a prší, tak je to nevlídné, už se té zimě nevyhneme. Nevím kde budeme v Praze, u Zrzavého[14] bychom mohli zase být ale když je to na delší dobu tak je to přece jenom trochu nepohodlné i pro něho, najdeme si asi pokojík někde ve místě abychom neprojezdili tolik v tramvaji. Oba Vás srdečně zdravíme

Váš

Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] 9. 10. 1934 byl v Marseille spáchán úspěšný atentát na jugoslávského krále Alexandra I. a francouzského ministra zahraničí Barthoua.

[2] Pražský příbuzný poličské rodiny Filipiů, provozovatelů jedné z poličských vináren. Chtěl vstoupit do cizinecké legie a způsobil BM, jak je zřejmé z jeho dalších dopisů, starosti (Popelka 1996, s. 33).

[3] Patrně Rhapsodie pro velký orchestr, H 171.

[4] Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce.

[5] Rodina architekta Bohuslava Šmída (1895-1982) z Poličky.

[6] BM má na mysli nové otevření musea v Poličce 28. 10. 1934. O něco později (snad 1936 nebo 1937) zde byla připravena také první výstava o BM, která měla podobu několika vitrín obsahujících plakáty, novinové výstřižky, libreta, fotografie a další dokumenty (Jirglová 2013, s. 99; Popelka 1996, s. 33).

[7] BM přijel do Československa až v lednu 1935 na premiéru opery Hry o Marii, H 236, která se uskutečnila 23. 2. 1935 v Zemském divadle v Brně (Halbreich 2007, s. 153).

[8] Josef Suk (1874-1935), český hudební skladatel, houslista a pedagog.

[9] Alois Hába (1893-1973), český hudební skladatel.

[10] Mistrovská škola pražské konzervatoře (1919 – 1946), nejvyšší pedagogické pracoviště pro hudební obory. Úsilí BM o získání místa na Mistrovské škole pražské konzervatoře (a tedy o návrat do vlasti) zesílilo především v roce 1935 po smrti Josefa Suka. Bylo ovšem neúspěšné, profesuru nakonec získal k 1. 10. 1936 Jaroslav Křička (Kuna, Korespondence BM Václavu Talichovi 1924-1939, Hudební věda č. 2, 1970, s. 231).

[11] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[12] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[13] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[14] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 697 (záznam 1 / 0)
další »