This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below.

4.

Paris 10/6. 1934.

Drazí,

dopisy jsem obdržel a Vy asi můj také, ale jste na omylu že jsem Vám nepsal. Není to ani deset dní co jsem posílal předešlý dopis. Také nemám skoro ani minutku pro sebe, chci-li dokončiti svoji práci[1] než mi v Brně zavřou divadlo, počínají tam prázdniny už 15. července. Jsem už také hodně unaven, není to malá práce. Z Prahy mi psali že by pro mne měli termín na jaře, asi v březnu, tak to by se dobře hodilo že bych zase byl přes zimu v Čechách a mohl bych býti při zkouškách i provedení sám.[2] Poslal jsem už část do Brna, tak čekám odpověd. S pí. O[3]. jsem mluvil, říkala že o tom v Praze mluvila, také už z Národního[4] mi psali docela jinak. Říká že to musíme srovnat po dobrém, že po zlém s Prahou nic nejde, jsou to samé úřady a kdyby si postavily hlavu tak že s nimi nikdo nehne. Ale v každém případě mi slíbila pomoc, ví také jaké to jsou poměry. Ale myslím že už tak i v Praze se na mě koukají jinak a že to půjde. Byl bych rád kdyby to šlo jak si to představuji, bylo by to ovšem hodně práce.[5]

Jinak nevím nic, nechodím ani z domu, stále píši. Nevíte na co to potȓebují ty informace. Píšu je znova protože v tom je mnoho věcí zbytečných tak ať Mařka[6] uspořádá a odevzdá, ať se zeptá na co to je.[7] Ty data provedení neznám ale přesná, máte-li programy tedy to zkontrolujte podle nich, hlavně roky. Já si to teď taky už zapisuji ale od roku 23 až 33 to mám všechno popleteno v hlavě.

Oba Vás srdečně zdravíme

Váš Bohouš..