Praha 1933.

Sobota..

Drazí,

tak jsem té chȓipce také neušel, od pondělí ležím v posteli ale už je to dobré zítra říkal doktor že už budu moci zase vyĵít ven. Byl to dlouhý a ztracený týden. Do toho Manesu[1] kde mi hráli sonatu[2] jsem nemohl. P. Šafránek[3] je tu už od soboty, jen jsem s mím promluvil pár slov. Seslábl jsem musím to všechno dohoniti. S tím Zlínem samozřejmě nic nebylo a nevím jak se to teď zařídí

Do Brna už se také asi nedostanu.[4] Ještě tu mám dost co dělat ale ze vŝeho moc nekouká. Slyšel jsem něco z Radia o Fanouŝovi[5], hlásil že dělá dekorace to je asi pro ty Pašije, chytl jsem už jen konec. Moc Vám toho nového nemohu napsat nic nevím, napíŝu až příŝtí týden. Papír doŝel děkuji, myslel jsem co toho za ten týden neudělám a zátím nic.

Kdyby od Jílku[6] jeli byl bych rád abych si to zařídil, snad teď za toho počasí už to půjde. Hlavně at Vám řeknou kam si mám pro to zajít. Tak Vás moc zdravím a už si nedělejte starosti

Váš Bohouŝ.

To mýdlo bych poslal po Jílkových.