Diplomatický přepis dopisu | Paris 11./8. 1933.
Drazí,
vrátili jsme se včera, trochu jsem si přece odpočinul.[1] Dushkin[2] se ještě nevrátil z Ameriky tak nevím kdy přijede. Jsou tu stále taková vedra a nemohu to ani pochopit že u Vás je pořád tak mizerné počasí. My jsme měli po celou tu dobu báječnȇ a v Paříži jsou vedra až 40e stupňu kdybychom neměli tu zahrádku tak bychom tu ani nemohli zůstat. V Poličce bychom toho tedy ani nebyli moc užili. Naŝel jsem od Vás oba dopisy zde protože jsem si je nenechal posílat za námi. Je to opravdu malér s tou kolkou a s tím sklepem taky, už by se mohli stydȇt páni že to jednou nedají do pořádku, myslím že bude muset celá ulice podat protest aby se to už jednou opravilo. Zde není nového nic, vŝechno to odjelo na prázdniny, tak se nic neděje. Psali mi z Anglie nějaký ensemble[3] abych pro ně napsal něco pro 2 housle a klavír, hráli ode mne Sonatinu[4] a měli prý velký úspěch tak chtějí mít nějakou novinku pro příští saisonu.[5] Také nějaký pán z Nisy, Čech mi psal abych mu napsal co bych si přál aby ode mne v Nice hráli dělají řadu koncertů.
Co se týče Špalíčku[6] nemějte stále strach, to bude ohlašováno jistě aspoň 14 dní napřed, ostatně budu v Praze pȓed premièrou tak Vám sám dám vědět. Jsem moc zvědav jak to nastudovali. Jeŝtě budu nějaký den pracovat pokud to v těch vedrech půjde a chtěl bych být v Praze tak asi 10 dní před premierou. Saisona začíná myslím 1. září ale než se to dostane do proudu tak uplyne jistě týden a pak teprve začnou zkouŝky. Kdy pak se vrátí Fanouš[7]? To se divím že letos Šmídovi[8] nikam nejeli. Přeji Vám hodně hezkého počasí abyste z toho léta něco užili, co jsme byli už ĵe vŝude po žních a skoro už začínají žloutnouti listy.
Srdečně Vás oba zdravíme a přejeme Mařce[9] pěkný a veselý svátek, ať napíše co by chtěla abych ji přivezl.
Srdečně Vás zdravím Bohouš.
Ma chère Marienka
Je viens vous présenter tous mes meilleurs souhaits pour votre fête. Je me souviens de l’année dernière, où vous avez eu tant de fleurs, je pense qu’il en sera de même cette année. Le beau temps continue, nous avons été heureux de rentrer chez nous. Bohus me dit qu’il fait vilain chez vous, c’est dommage, car bientôt ce sera l’hiver. Bons baisers à Mammy et à vous. Votre Charlotte
Moje milá Marienko.
Chci Vám popřát všechno nejlepší k svátku. Vzpomínám si, jak jste minulý rok dostala takových květin. Soudím, že letos tomu bude stejně. Pořád je ještě krásně, byli jsme velmi rádi, že se vracíme domů. Bohuš mi povídá, že je u Vás ošklivo, to je škoda, protože zima tady bude co nevidět. Líbám mamy[10] i Vás. Vaše Charlotte[11]
|
Věcné poznámky k DP | [1] Dle dopisu Janu Zrzavému ze dne 31. 7. 1933, pobývali manželé Martinů opět v Honfleur v Normandii (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/4576).
[2] Samuel Dushkin (1891-1976), americký houslista, skladatel a pedagog.
[3] Komorní soubor Sonata Players (pianistka Mary Ramsay, houslistky Betty Lindesay a Janet MacDonald).
[4] Sonatina pro 2 housle a klavír, H 198.
[5] BM pro Sonata Players zkomponoval Sonátu pro 2 housle a klavír, H 213, která měla premiéru 20. 2. 1934 v Londýně (Halbreich 2007, s. 351).
[6] Špalíček I, H 214 I. Premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).
[7] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[8] Rodina architekta Bohuslava Šmída (1895-1982) z Poličky.
[9] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Marie Martinů se narodila 28. 8.
[10] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[11] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
|