Paris 14/7 1933.

Drazí,

dopis jsem obdržel a divím se jak je to možné že jste dosud néměly pár hezkých dnů, zde už asi měsíc jsou taková vedra že není možno ani do města přijít, já se ani nestrojím jsem v triku a bos na zahrádce, máme tu plno květin a zeleně tak je lépe ani se nehnout. Psal mi Fanouš[1] to už jsem se Vám asi zmiňoval. Co se týče té premiery[2] to víte že u divadla to nelze na tři měsíce napřed přesně určit, to záleží jak to přijde rychle se zkouškami. Ředitel[3] mi psal že to je na 15. září a baletní mistr[4] že to je koncem září což je mnohem pravděpodobnější. Já sám myslím že to bude první týden v říjnu, to budete vidět v novinách ostatně už budu v Čechách. Kdyby to ŝlo s těmi Šmídovými[5] bylo by to dobré k vůli mamince[6]. Novák[7] jel s chotí do Italie, je prý to moc laciné letos, slevy na dráhách, také mně zval abych jel s nimi ale ať raději jsou sami. Jinak jsme zdraví já jsem chytl někde rýmu a nemohu se jí zbavit přes ty horka. Přece jenom myslím že by ste se měli někam obě podívat, myslím že by Vám to prospělo oběma i mamince i Maȓce[8] trochu změny a odpočinku. Maȓka by se měla rozhodně někam podívat a maminka by udělala dobře kdyby jela také. Co se týče těch peněz myslím že by Mařka měla vyzvednout, protože abych posílal peníze

odsud to by sice ŝlo ale zase nedostanu potom peníze z Čech sem jsou s tím obtíže, tak že bych to splatil Mařce z toho co budu míti vydělano v Praze. Ale kdyby to neŝlo tak napíšte a já to hned poŝlu. Myslím stačí-li Vám zatím dva tisíce Kč, tak ať si je Mařka zatím vyzvedne. Ty šátky má přivesti p. Šíma[9] ale dosud nedal o sobě vědět myslím že se zdržel v Praze déle než myslil. Nechávám místo Charlottě[10] chce něco připsat zdravím Vás mnoho

Váš Bohouš.

Ma chère Marienka

J’ai été bien peinée de savoir que vous ne viendriez pas en France cette année, nous comptions bien sur vous cependant. Irez-vous quelque part quand même ? pour vous reposer et surtout changer un peu vos idées. Nous restons à la maison, nous sommes très bien dans le jardin, dernièrement nous avons eu de fortes chaleurs, il faisait un peu chaud, maintenant c’est mieux comme température, il ne pleut pas, c’est le principal. J’espère que Mammy se remet petit à petit de sa grande fatigue, vous ne m’en voudrez pas, si je ne vous ai pas écrit plus tôt, mais j’ai travaillé, c’est assez fatiguant, surtout quand il fait chaud. Enfin, ma chère Marienka, je vous plains de tout mon cœur, car vous devez être bien triste. Bohus se porte bien, il travaille beaucoup en ce moment, ses nerfs vont beaucoup mieux. Je vous quitte, ma chère, en vous envoyant mes affectueux baisers que vous partagerez avec Mammy. Bonne santé à toutes deux. Votre Charlotte

J’ai oublié de vous remercier pour šátek, mais Bohus n’est pas encore allé les chercher.

Moje milá Marienko.

Velmi mne zamrzelo, když jsem se dozvěděla, že letos nepřijedete do Francie, vždyť jsme s Vámi počítali. Nazajedete si přeci jen někam? Abyste si odpočinula a hlavně přišla na trochu jiné myšlenky. My zůstáváme doma, na zahradě je nám moc dobře, poslední dobou tu byla velká vedra, bylo poněkud horko, teď už je to s teplotou lepší, neprší, a to je hlavní. Doufám, že se mamy pomaličku zotavuje ze své veliké únavy. Nemějte mi prosím za zlé, že jsem Vám nenapsala dřív, pracovala jsem, je to dost únavné, obzvláště když je horko. Je mi Vás, moje milá Marienko, z celého srdce líto, asi je Vám velmi smutno. Bohušovi se vede dobře, mnoho teď pracuje, s nervy je na tom mnohem líp.

Budu končit, má milá, vysílám Vám srdečná políbení, o něž se podělte s mamy. Pevné zdraví Vám oběma. Vaše Charlotte

Zapomněla jsem Vám poděkovat za šátek, ale Bohuš ho ještě nebyl vyzvednout.

[1] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[2] BM má na mysli balet Špalíček I, H 214 I. Premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[3] Stanislav Lom (1883-1967), vlastním jménem Stanislav Mojžíš, český dramatik, spisovatel, kritik a publicista, v letech 1932-1939 ředitel Národního divadla v Praze.

[4] Joe Jenčík (1893-1945), český tanečník a choreograf.

[5] Rodina architekta Bohuslava Šmída (1895-1982) z Poličky. Bohuslav Šmíd zavezl Karolinu a Marii Martinů do Prahy na premiéru baletu vlastním vozem.

[6] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[7] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[8] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[9] Pravděpodobně Josef Šíma (1891-1971), český malíř žijící v Paříži (PBM Kr 108, 112).

[10] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.