| Diplomatický přepis dopisu | [Côte d´Azur] 1934?[1]
Drazí,
udělali jsme několik krásných výletú a počasí je teď nadherné, dnes jsme byli u moře, spousta lidí se už koupe. Byli v San Remu v Italii, poslal jsem Vám lístek, je tu všechno organisováno výlety v autocarech, pohodlné a né drahé, tak jsme profitovali. Včera jsme se stavili v malých lázních, byl lov na ryby a vytáhli plné sítě sardinek. Také jsme ještě byli v Nice na květinové bitvě, bylo to krásné, vůbec květin tu je že nevědí co s tím. Vzpoměl jsme si co by tomu říkal tatínek[2], tomu by se tu líbilo. Jsme vlastně už na zpáteční cestě, v neděli budeme asi v Marsseille a hned pak do Paříže.[3] Dost jsem si odpočnul a Charlotte[4] také se spravila, má myslím teď 60 kïlo, něco zase spadne v Paříži. Já jsem také vykrmený. Je tu opravdu krásně ani se odsud nechce ale musím zase zpět abych začal pracovat. Pí Coolidge[5] mi telegrafovala bude dělat v Paříži koncert v květnu, má na programu ten sextett co dostal cenu.[6] Po neděli Vám napíšu z Paříže novinky, prozatím nic nevím, protože už nemám poštu
nedávám si ji už za mnou posílat protože už jsme na cestě zpět. Budu psát po neděli, čeká mě tam asi hodně práce. Doufám že u Vás je vše v pořádku a že najdu Váš dopis v Paříži
Oba Vás srdečně zdravíme
Váš.
Bohous.
|
| Věcné poznámky k DP | [1] První polovina března 1933 (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/655).
[2] Ferdinand Martinů (1853-1923), otec BM.
[3] Manželé Martinů pobývali v březnu 1933 na francouzské Riviéře. Do Paříže se vrátili v neděli 19. 3. 1933 (PBM Kr 103).
[4] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[5] Elisabeth Sprague-Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška.
[6] Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224, byl vybrán odbornou porotou ze 145 anonymně zadaných skladeb a poctěn Cenou Elisabeth Sprague Coolidge. Finanční odměna čítala 1.000 amerických dolarů. Koncert se Sextetem na programu se v Paříži uskutečnil až 21. 5. 1935 (Popelka 1996, s. 26).
|