Překlad:
Paříž 22/3 1927.
Má drahá Lottko,
úplně jsem zapomněl, že je zítra matiné
v 5 hodin na velvyslanectví, a tak ti ihned píšu. [1] Ale v
každém případě bych vás rád viděl a jsem velmi zaneprázdněn, protože
je to dnes, kvarteto se vrací z Nantes a zítra je
matiné a večer koncert a ve čtvrtek odjíždí do
Prahy odpoledne, takže je půjdu doprovodit a pak
večer jsem pozván na večeři.[2] Ale měl bych mít jednu hodinu
pro mne samotného, ve čtvrtek mezi 6–7 hodinou a rád bych vám
potřásl rukou. Pokud nemáte jiný projekt na tuto
hodinu, přijďte mne navštívit. Je to velmi málo, ale příští týden
jsem volný a celý váš. Uvidíme se ve čtvrtek, pokud vás
to neobtěžuje. Pokud byste neměla čas budu vás čekat
v sobotu v 5 hodin. Jsem celý váš a posílám vám
tisíce, tisíce polibků.
Váš
Bohuslav
Dokola dopisu napsáno:
Pokud byste mohla přijít zítra ve středu mezi 3–4 hodinou, budu doma. Právě jsem dostal kartu pocházející z velvyslanectví. Jsem pozván na oběd s kvartetem, takže zítra odpoledne nejsem volný. Tak tedy ve čtvrtek nebo sobotu, drahá? Chtěl jsem si domluvit schůzku co nejdříve ale bohužel mi to nevyhovuje. Takže čtvrtek. Tisíce polibků.
[1] Jedná se pravděpodobně o setkání s manželi Špačkovými. Jaromír Špaček (1895–1968) byl vyslancem Československé republiky ve Francii. Později se stali blízkými přáteli manželů Martinů.
[2] Kvartetem z Prahy Bohuslav Martinů zamýšlel nejspíše Novák-Frankovo kvarteto. Jeho členy byli Stanislav Novák, Josef Štika, Bohumil Klabík a Maurits Frank. Ansámbl byl činný v letech 1925–1928. Kvarteto provedlo Smyčcový kvartet č. 2 H 150 na pražské premiéře 9. prosince 1925.
Viz korespondence mezi Bohuslavem Martinů a Frankem Mauritsem, zejména dopis z 9. prosince 1925.
|