Paris 29./3. 1932.

Drazí,

byl jsem na svátky venku ve Vieux Moulin,[1] bylo dost hezky, jen v neděli bylo chladno. Byli jsme se podívat na lov na jelena v sobotu, bylo to moc hezké všechno panstvo na koních v lovecké livreji, asi padesát psů vŝechny stejné, v pondělí byl hon na divokého kance ale to jsme přišli pozdě jenom jsme ho pak viděli jak ho vezli. Tak jsem si trochu odpočinul. Ten balet je složen z pohádek a českých her.[2] Je v tom Kocour v botách, Popelka, o kouzelné mošně, pak hry na zlatou bránu na vlka, na hastrmana a t.d. legendy o sv. Dorotě a také Svatební košile od Erbena.[3] Maminka[4] se jistě bude na některé hry pamatovat, třeba na jaře „vynášení smrti ze vsi. Dosud nemám odpověď, [5] ono to musí také schválit ministerstvo a to trvá vždycky pár dní.

Dostal jsem cenu za Slavnostní overturu pro sokolský slet, bude provedena na zahajovacím koncertě.[6] Byl bych dostal první cenu, psal mi p. Kunc[7] že to byla jediná seriosní věc, která byla zadána, ale že jednomu pánovi se to nezdálo m dost slavnostní tak že mi nemohli dát první cenu, ačkoliv ostatní vŝichni byli pro. I cena nebyla vůbec udělena. To se dozvím později kdo to byl. Je to o 2 tisíce míň,[8] ale myslím že si to vynahradím zase na podmínkách provedení. S tím klavírem už je to opravdu mrzuté, [9] rád bych abyste už měli ty peníze a aby už to raději bylo vyřízeno, snad teď ke konci měsíce by mohla Mařka[10] promluvit s p. Somrem,[11] aby to uspíšili. Jinak nic nového, trochu jsem měl takový pokus o chřipku ale tou změnou vzduchu ve Vieux Moulin to přeŝlo. Moc vás zdravím a piŝte brzo  Pozdravy od Charlotty.[12]

Váš Bohouš.

Dostali jste ten diplom[13] od Stáni?[14]