Paris 29./3. 1932.

Drazí,

byl jsem na svátky venku ve Vieux Moulin,[1] bylo dost hezky, jen v neděli bylo chladno. Byli jsme se podívat na lov na jelena v sobotu, bylo to moc hezké všechno panstvo na koních v lovecké livreji, asi padesát psů vŝechny stejné, v pondělí byl hon na divokého kance ale to jsme přišli pozdě jenom jsme ho pak viděli jak ho vezli. Tak jsem si trochu odpočinul. Ten balet je složen z pohádek a českých her.[2] Je v tom Kocour v botách, Popelka, o kouzelné mošně, pak hry na zlatou bránu na vlka, na hastrmana a t.d. legendy o sv. Dorotě a také Svatební košile od Erbena.[3] Maminka[4] se jistě bude na některé hry pamatovat, třeba na jaře „vynášení smrti ze vsi. Dosud nemám odpověď, [5] ono to musí také schválit ministerstvo a to trvá vždycky pár dní.

Dostal jsem cenu za Slavnostní overturu pro sokolský slet, bude provedena na zahajovacím koncertě.[6] Byl bych dostal první cenu, psal mi p. Kunc[7] že to byla jediná seriosní věc, která byla zadána, ale že jednomu pánovi se to nezdálo m dost slavnostní tak že mi nemohli dát první cenu, ačkoliv ostatní vŝichni byli pro. I cena nebyla vůbec udělena. To se dozvím později kdo to byl. Je to o 2 tisíce míň,[8] ale myslím že si to vynahradím zase na podmínkách provedení. S tím klavírem už je to opravdu mrzuté, [9] rád bych abyste už měli ty peníze a aby už to raději bylo vyřízeno, snad teď ke konci měsíce by mohla Mařka[10] promluvit s p. Somrem,[11] aby to uspíšili. Jinak nic nového, trochu jsem měl takový pokus o chřipku ale tou změnou vzduchu ve Vieux Moulin to přeŝlo. Moc vás zdravím a piŝte brzo  Pozdravy od Charlotty.[12]

Váš Bohouš.

Dostali jste ten diplom[13] od Stáni?[14]

[1] Velikonoční svátky roku 1932 (Velký pátek byl toho roku 25. 3.) prožili manželé Martinů ve Vieux Moulin, bydlišti Amicie Quennehen (1866-1948), tchýně BM.

[2] Špalíček I, H 214 I, balet.

[3] Karel Jaromír Erben (1811-1870), český historik, básník a spisovatel, sběratel lidových písní a pohádek. Svatební košile BM z konečné verze Špalíčku (1940) vypustil (Popelka 1996, s. 21).

[4] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[5] Partituru baletu Špalíček I, H 214 I odeslal BM do Prahy k nastudování v Národním divadle v Praze. Balet měl premiéru 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[6] Slavnostní ouverturu k všesokolskému sletu, H 211, zkomponoval BM v říjnu 1931, poprvé zazněla 3. 7. 1932 na Sokolském sletu v Praze. Českou filharmonii řídil František Stupka (Halbreich 2007, s. 257).

[7] Jan Kunc (1883-1976), český hudební skladatel a pedagog.

[8] S oceněním byla spojena finanční odměna ve výši 3 000,- Kč (Jirglová 2013, s. 57; Jitřenka, 1932, roč. 51, č. 8, s. 122, PBM Kr 073).

[9] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[10] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[11] Celestýn Sommer (? – 1934), středoškolský profesor, do Poličky se se svou rodinou přestěhoval na odpočinek. Otec Václava Sommera (1906-1945).

[12] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[13] Diplom České akademie věd a umění, jejímž řádným členem IV. třídy byl jmenován 19. května 1931 (Maýrová 2000, s 43), posílal BM z Paříže do Poličky prostřednictvím několika kurýrů (PBM Kr 067).

[14] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.