Paris 16/1 1932.

Drazí,

dopis jsem dostal, vidím že je u Vás škaredé počasí, zde je moc krásně jako by už začínalo jaro a potrváli to tak o zimě ani nebudeme vědět. Zdá se že tento rok nebude moc pěkný na vŝech stranách se to kazí ale snad se to nějak urovná na konec, zde jsou velké vyprodeje, každý prodává pod cenou a mnoho lidí opouŝtí závody, práce je málo. Pošlu ten diplom z Akademie[1] po jednom známém, buď ho poŝle k Vám a nebo ho nechá u Nováka,[2] tam si ho třeba Fanouš[3] vyzvedne. Ripl[4] mi psal že udělá co bude možné jakmile bude vhodný okamžik ale zdá se že to je tam špatné.[5] O těch cenách jsem četl to si zase rozdělili mezi sebe, ale zadám to tam znovu. [6]

Ostrčil[7] mi psal že ho ten balet velmi zajímá ale že pro tuto saisonu mi nemůže nic slíbit protože jim moc ŝkrtají v rozpoĉtu a musí to vŝechno projít ministerstvem kde prý to dlouho leží ale píše že by s tím počítal na podzim.[8] Jsem už v tȓetím jednání a poŝlu to brzo do Prahy aby měli čas to prohlédnout. Možná že bych řekl Zrzavému[9] aby dělal výpravu.[10] Charlotte[11] psala Mařce[12] ale odjela dnes domu[13] a nevím kam to psaní dala, tak to poŝlu příŝtě.[14] Jinak tu není nic zvláŝtě nového, je to vŝechno s tou krísí zaraženo.

Moc Vás zdravím Váš

Bohouš.