Paris 20./12. 1931.

Drazí,

přejeme Vám se Charlottou[1]krásné svátky a budeme na Vás vzpomínat na Ŝtědrý večer. Budeme u dr. Ŝafránka,[2]tak se nebudeme míti zle[3]ale přál bych si zase jednou strávit Ŝtědrý večer doma a bude-li to příŝtí rok jenom trochu moẑné tak si to nějak zařídím abych se dostal na Vánoce domu. Tady člověk ani skoro neví že svátky ĵsou. Myslel jsem se že mi to letos podaří ale nechtěl jsem nic pȓedem říkat, jenomže časy jsou zlé a bylo by to trochu přenáhlené v těch poměrech jak se to vytváří člověk neví co vlastně bude. Ale pȓíŝtí rok bych chtěl míti Vánoce doma a se sněhem jak se patří na Ŝtědrý večer.[4]To Vy asi tam máte protože i zde se udělala řádná zima.

Chtěl bych mamince i Mařce[5]dát něco k Vánocům ale nevím co, snad bych něco zase sebou přivezl aẑ poĵedu domu. Fanoušovi jeŝtě budu hledět sehnat nějaké obrázky.[6]Těŝím se že mi napíŝete jak jste svátky strávili a nezkazte si je smutkem na tyhle svátky má člověk všechny starosti a nehody zapomenout. Budete mít jistê dobré věci, já vím že už je to ve ŝpejsce připraveno. Bude mít Fanouš návŝtěvu?[7]Škoda že se mi letos nepodařilo přijet bylo by to bývalo pěkné se všichni sejít. Musím pracovat na tom baletě,[8]psal mi Ostrčil[9]ẑe se na to těŝí a že udělá vŝe aby to bylo vypraveno co nejdȓíve.[10]

Moc Vás zdravím a Charlotta také

jsem Váŝ 

Bohouŝ.