Paris 14/10 1931.

Drazí,

odpovídám na Váš dopis, rád jsem tomu p. T. vyhověl,[1]ačkoliv ho vlastně neznám, ale když mě ho odporučuje ten p. Michálek[2]z Pardubic tak asi bude něco umět. Jen aby mu to bylo něco platno, nevíte jak to dopadlo? Měl bych už napsat tomu Adovi[3]k vŭli klavíru?[4]Pracuji teď na té ouvertuře pro Sokolský slet.[5]Venku je krásně, to nemohlo býti když jsem byl doma abych trochu venkov užil? Napiŝte jak dopadly volby a kdo vŝechno je v místních a v obci.[6]Od těch zednářů nevím dosud nic[7]ale p. Šafránek[8]jede zítra do Prahy a tak to popožene, také chce o mě mluvit s Beneŝem.[9]Dosud jsem se nikam zde nedostal, dělám si pořádek ve svých věcech. Tak ten koncert Stáňů zdá se že přece jen bude, a sice v listopadu v Mozarteu, říkal jsem mu aby Vám poslal zprávu, jen aby.[10]Ale to bude jistě hlášeno v novinách. Snad by se Mařka[11]mohla rozejet. Mluvil jsem s pí Fínou[12]a ona říkala že doktoři tenkráte neshledali nic, vásale[13]že až by Mařka přijela do Prahy že by se

zase k vŭli uklidnění mohla podívat k doktorovi, to ona by ji zase pí Fína zařídila audienci.[14]Už bych byl rád kdyby se to rozhodlo s pianem abyste si mohli vzíti na ty výlohy s domkem. Od Schotta teď nemám ẑádných zpráv zase je to v Německu teď nějak moc ŝpatné.[15]Balíček kurýrem doŝel[16]a Charlotta[17]měla velkou radost ze vŝech těch věcí. Jaquette[18]i kostým jde dobře, dala si podŝívku, jeŝtě to letos užije. Myslím že jsem se moc vykrmil doma, až moc, jsem tlustý že to ani není hezké, asi také že jsem se nemohl moc pohybovat, musím trochu shodit, to by se mi těẑko pracovalo. Charlotta děkuje Mařce a maminku[19]moc zdraví, a já také, piŝte mi co je nového a hlavně je-li už čas psát Adovi ohledně piana. 

Srdečně Vás zdravím

Váŝ Bohouŝ.[20]

[1]Josef Tesařík (1906-1985), který se ucházel o místo ředitele kůru v poličském chrámu Sv. Jakuba Většího (CBM, PBM Kr 57 – 59, 64). Možná i díky písmné přímluvě BM u děkana P. Antonína Kováře (1877-1945) tuto pozici získal a v Poličce setrval až do roku 1945.Později působil jako zvukový režisér, archivář a referent hudebního oddělení v Brněnském rozhlase (1945-1952) a ředitel hudební školy ve Znojmě (1952-1960). (Černušák – Štědroň – Nováček 1963, s. 764; soukromý archiv Ivy Hájkové – praneteře J. Tesaříka).

[2]František Michálek (1895-1951), český varhaník, skladatel a pedagog. V letech 1919-1935 ředitel kůru v Pardubicích. Od roku 1935 působil na Hudební a dramatické konzervatoři v Brně, poté od roku 1947 na JAMU, kde byl jmenován v roce 1948 docentem (Černušák – Štědroň – Nováček 1965, s. 90-91). V roce 1937 v jeho třídě na brněnské konzervatoři absolvoval Josef Tesařík své studium hry na varhany (soukromý archiv Ivy Hájkové – praneteře J. Tesaříka).

[3]Adolf Klimeš (1880-1946), dlouholetý prvorepublikový starosta poličky a přítel BM. Právě v roce 1931 byl podruhé zvolen starostou, funkci vykonával do roku 1938 (Junek – Konečný 2015, s. 528).

[4]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů (v tomto případě prodej obci) si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[5]Slavnostní ouverturu k všesokolskému sletu 1932, H 211, BM zkomponoval ještě v říjnu 1931 (CBM, PBM Kr 58), premiéru měla na Všesokolském sletu v Praze 3. 7. 1932 (Halbreich 2007, s. 257).

[6]BM má na mysli komunální volby do obecního zastupitelstva v Poličce.

[7]Pravděpodobně se jedná o udělení stipendia sloužícího k podpoře skladatele (CBM, PBM Kr 50, 56-59).

[8]Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937.

[9]Edvard Beneš (1884-1948) druhý československý prezident, v té době ještě ministr zahraničních věcí ČSR. Jednání M. Šafránka s E. Benešem – viz CBM, PBM Kr 59, avšak výsledek plánovaného jednání nebyl valný: „Mluvil jsem se Š. ale nemá nic nového, byl v Praze jen 3 dny a nemohl s nikým mluvit, tak musím čekát.“(dopis BM rodině do Poličky ze dne 11. 11. 1931, CBM, PBM Kr 60).

[10]Pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945) a klavírista Karel Šolc (1893-1985) původně plánovali na podzim roku 1931 v Praze uspořádat hudební festival sestavený pouze z děl BM. „Festival“ se však uskutečnil v podobě jediného koncertu v pražském Mozarteu 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; CBM, PBM Kr 21, 24, 25, 29, 34, 57, 58, 60, 61, 66, 67).

[11]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[12]Josefina (Fína) Tausiková, provdaná Ganzová, přítelkyně BM. Jejich vzájemná korespondence z let 1926-1929 je dochována v Českém muzeu hudby (Viktorová 2008, Velická 2014).

[13]Špatně čitelné.

[14]O tom, že sestra Marie Martinů (1882-1959) v lednu 1932 navštívila v Praze zmiňovaný koncert i lékařské vyšetření, píše BM v dopisech rodině ze dne 30. 1. 1932 (CBM, PBM Kr 66) a 7. 2. 1932 (CBM, PBM Kr 67).

[15]I v dochované korespondenci BM s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. je ze strany vydavatele oproti předchozím měsícům výrazná proluka a to od 8. 9. do 8. 12. 1931 (IBM, SM 1931-09-08; SM 1931-12-08).

[16]Pravděpodobně se jedná o stejnou transakci, kterou již o rok dříve provedl BM díky Miloši Šafránkovi (1894-1982) a to, že Šafránek umožnil BM využít diplomatické kurýrní služby k převezení objemnějších zavazadel z Prahy do Paříže (CBM, PBM Kmš 714; CBM, PBM Kr 55, 57).

[17]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[18]Jaquette (fr.) – svrchní oděv, kabátek.

[19]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[20]Součástí tohoto dopisu byl pravděpodobně i přípis Charlotte Martinů uložený samostatně pod signaturou PBM Kr 27.