Paris 14/10 1931.

Drazí,

odpovídám na Váš dopis, rád jsem tomu p. T. vyhověl,[1]ačkoliv ho vlastně neznám, ale když mě ho odporučuje ten p. Michálek[2]z Pardubic tak asi bude něco umět. Jen aby mu to bylo něco platno, nevíte jak to dopadlo? Měl bych už napsat tomu Adovi[3]k vŭli klavíru?[4]Pracuji teď na té ouvertuře pro Sokolský slet.[5]Venku je krásně, to nemohlo býti když jsem byl doma abych trochu venkov užil? Napiŝte jak dopadly volby a kdo vŝechno je v místních a v obci.[6]Od těch zednářů nevím dosud nic[7]ale p. Šafránek[8]jede zítra do Prahy a tak to popožene, také chce o mě mluvit s Beneŝem.[9]Dosud jsem se nikam zde nedostal, dělám si pořádek ve svých věcech. Tak ten koncert Stáňů zdá se že přece jen bude, a sice v listopadu v Mozarteu, říkal jsem mu aby Vám poslal zprávu, jen aby.[10]Ale to bude jistě hlášeno v novinách. Snad by se Mařka[11]mohla rozejet. Mluvil jsem s pí Fínou[12]a ona říkala že doktoři tenkráte neshledali nic, vásale[13]že až by Mařka přijela do Prahy že by se

zase k vŭli uklidnění mohla podívat k doktorovi, to ona by ji zase pí Fína zařídila audienci.[14]Už bych byl rád kdyby se to rozhodlo s pianem abyste si mohli vzíti na ty výlohy s domkem. Od Schotta teď nemám ẑádných zpráv zase je to v Německu teď nějak moc ŝpatné.[15]Balíček kurýrem doŝel[16]a Charlotta[17]měla velkou radost ze vŝech těch věcí. Jaquette[18]i kostým jde dobře, dala si podŝívku, jeŝtě to letos užije. Myslím že jsem se moc vykrmil doma, až moc, jsem tlustý že to ani není hezké, asi také že jsem se nemohl moc pohybovat, musím trochu shodit, to by se mi těẑko pracovalo. Charlotta děkuje Mařce a maminku[19]moc zdraví, a já také, piŝte mi co je nového a hlavně je-li už čas psát Adovi ohledně piana. 

Srdečně Vás zdravím

Váŝ Bohouŝ.[20]