| Content | Bohuslav Martinů expresses his sorrow over the death of Stáňa [Novák], which he learned of in a letter from Polička. BM is preparing to return [to Czechoslovakia], but this is not yet possible; he will likely return after winter. Last winter, BM received news “from Dunajčan,” a student of Stanislav Novák, about his mother [Karolína Martinů died in March 1944]; now BM will perhaps learn more. What is the situation with [Václav] Talich? Karel Novák is to tell [Karel] Šebánek not to send BM any manuscripts, especially not JULIETTE. BM is glad that KŠ saved it. The musical scene in Prague does not make a good impression on BM. BM has been through a lot, but now he has a “remarkable position” and great successes. He has worked hard and hopes that someone in Czechoslovakia will take an interest in this as well. Is KN still with the [Czech] Philharmonic? BM sends his regards to the Philharmonic, to [Jan] Zrzavý, [Jindřich] Honzl, and [František] Muzika. Charlotte Martinů sends her regards to KN. |
| Transcription of the letter | August 24. 1945.
Milý Karle,
Dostal jsem zprávy z domu a ihned Ti píšu doufám že tento dopis dostaneš. Zpráva o smrti Stáni byla jako rána do srdce, tolik jsme se se Charlie na něho těšili, jak si to vše zařídíme po návratu a Ty víš co Stáňa pro mne znamenal a co by naše shledání bylo znamenalo. Ani na to nedá myslet, měl jsem o něm zprávy až do poslední doby, o celé té tragedii, co prožil a právě když se blížila chvíle shledání a lepšího života, musel odejít a je mi teď tolik smutno, taková prázdnota při návratu do Prahy, vždyť mi tam tam vlastně už nikdo nezbyl. Naši mi o něm psali tak hezky a byl to první dopis který jsem obdržel po té dlouhé době a obsahoval takovou zdrcující zprávu. Milý Karle, Ty chápeš co se ve mě asi děje, Ty víš mnoho o celém životě a naši[ch] vztazích a touhách, o všem co bylo a jak jsme si přes vzdálenosti zůstali blízko vždycky a nemohu ti vypsati jak mnoho vzpomínek mi lítá hlavou a jak se mi zdá nemožné, neuvěřitelné. Napiš mi Karle něco ať jsem alespoň tak ve spojení se Stáňou. Život je krutý a zbavil nás oba něčeho krásného. Nevím mnoho co se děje u nás. Z domu jsem dostal zprávy a čekám na další. Odsud lze dosud dost obtížně psát. Chystáme se k návratu, což také dosud není lehké, vlastně skoro nemožné a nemyslím si se dostaneme domu před zimou, spíše až po ní. Napiš mi co všichni děláte a pozdravujeme Vás všechny. Co je s tetičkou? Dostal jsem zprávy od [Dunajčana?], žáka Stáni v loni v zimě, o mamince, byl jsem na to připraven a teď konečně se snad dozvím více. Našim jsem psal, oni Ti snad napíšou o mně. Co se stalo s tím Talichem? Řekni Šebánkovi aby na žádný způsob mi teď neposílal žádný rukopis hlavně ne Juliettu. Jsem šťasten že ji zachránil. Co vím o hudební Praze to na mě nedělá moc velký dojem, to asi chápeš. Co se mne týče prožil jsem také hodně ale teď tu mám ohromnou posici a velké úspěchy, také jsem hodně pracoval, doufám že snad to bude u nás také někoho zajímati co jsem zkomponoval. A co ty, jsi stále ve Filharmonii?
Pozdravuji je všechny, snad aspoň tam na mně nezapomněli, těším se tolik až Vás všechny znovu uvidím. Bohužel ne už všechny,
Moc Vás všechny se Charlie zdravíme
Srdečně tvůj
Bohouš Martinů
Pozdravuj Zrzavého, a
Honzla i Muziku
|