New York ,prosinec 17. 1950.[1]

Drazi pratele:[2]

Dekuji vam[3] co nejsrdecněji za vas dopis a prani k mym sedesatinam.[4] Mnoho mne dojala vase slova a radky plne pratelstvi a vzpominek,a potesili jste mne tez, kazdy takovy projev zanecha po sobe hluboke stopy v nasi dusi a tak vam znovu mnoho a mnoho dekuji. Vzpominam casto na nas kraj, vite ze jsem nezapomnel a nikdy nezapomenu. Vim ze se ta nase vez pta,[5] co se se mnou stalo. Zatoulal jsem se a ztratil cestu zpet. Ale neztratil lasku k tomu nasemu kraji a k vam vsem i byt nas delila tak velka vzdalenost a mnoho jinych veci, jsem stale v dusi s vami, a ve vzpominkách s vamii s nadeji ze prece se jednou zase k vam podivam,[6]abych se vratil do te stastne doby kdy jsem zacinal svuj zivot, kdy jsem dosud nevedel jak svet vypada a co mne ceka a co nas vsechny ceka. A vim take m, ze pres vsechny zmeny ktere se ve svete okolo nas deji, neco prece nezmenily a to jste vy, moji moji vzacni a drazi pratele. Dekuji mnoho. Co se moji 60tky tyce, tak to neni tak hrozne, porad to snasim velmi dobre a neminim to povazoveti dosud za stari, take ostatne na to zde nemam cas, stale je cas vyplnen praci a tak stavim take neco, trebaze jsem sam, co mozna jednoho dne bude take zapocitano ku kladu naseho naroda,[7]osud mne postavil na tuto cestu a jak jsem pochopil jakou zodpovednost ne mne polozil a tak i přes 60tku budu delati co mohu a jak nejlepe to mohu. Vam vsem srdecne pozdravy a mnoho prani k Vanocum i do noveho Roku a mnoho zdravi preje vas

                                                                                                                                             B. Martinů[8]

[1] Na obálce, která je pod stejnou signaturou přiložena  k dopisu je na razítku datum odeslání 18. 12. 1950.

[2] Podle obálky je adresátem rodina Ladislava Pražana z Poličky, tj. Ladislav Pražan (1889-1979), manželka Marie Pražanová (1897-1982), jejich syn Jiří a dcera Věra, poličští občané, přátelé a podporovaté rodiny Martinů. Marie Pražanová měla také z prvního manželství, v němž ovdověla, syna Reného Slezáka (1918-1995).

[3] Dopis je napsán na psacím stroji bez diakritiky. Vlastní rukou BM je pouze podepsán.

[4] Své šedesáté narozeniny oslavil BM 8. 12. 1950.

[5] Na věži poličského kostela Sv. Jakuba Většího se BM 8. 12. roku 1890 narodil. Rodina Martinů tu žila od 12. 9. 1889 do 6. 6. 1902, neboť otec BM v té době zastával funkce pověžného (Mihule 2002, s. 19, 29).

[6] Naposled navštívil BM rodnou Poličku v létě roku 1938. Od té doby se do Československa už nikdy nevrátil.

[7] BM naráží na politickou situaci ve své rodné zemi, kde počínaje rokem 1949 začínají v  odborném tisku zaznívat ostré útoky jeho proti dílu, v nichž je český hudební skladatel žijící v USA obviňován z formalismu (Antonín Sychra, Bohumil Karásek ad.). Začátkem 50. let minulého století nebyly skladby B. Martinů v Československu téměř hrány.

[8] Dopis byl publikován (Popelka 1996, s. 115-116).

Dřívější signatura dopisu v CBM v Poličce byla PBM KPol 6.