Paris 10/1 [1]931.

Drazí,

Dopis i balíček jsem obdržel v pořádku. Myslím že u Vás padá sníh, protože i tady mrzne a včera trochu sněhu napadlo, ovšem že z toho bylo hned bláto. Dnes myslím přijede Zrzavý, psal že koncem týdne.[1]Příští čtvrtek 15. hraje Talich „Bagarre“ v Londýně,[2]nevím zdali je to vysíláno Radiem zeptejte se někoho kdo má Radiojournal možná že byste to mohli slyšet. Sl. Wandě[3]jsem psal ale dosud mi nic neodpověděla. V Praze se to vŝechno jak se zdá pere. Vítězslav Novák a Ostrčil,[4]odchod Talichův.[5]Ten Nedbal to mne opravdu překvapilo, takový veselý a temperamentní člověk, plný energie a života.[6]Byl to jeho osud, proti tomu se nedá nic dělat. Na sl. Fanoušovu se pamatuji také z Prahy[7]Co se týče těch lístků napsal bych Stáňovi ale to víte, že 

by to asi nebylo moc platné, lépe když bude dávat pozor v novinách, asi koncem ledna, myslím to víte on nic nepíše.[8]Ten dárek od Mařky[9]jsem dosud nedostal, to Zrzavý přiveze sebou.[10]Tady není nic nového „Bagarre má být tento měsíc ale nemám dosud žádné přesné datum.[11]P. Pacovskému[12]jsem psal ale on už prý není jak jsem slyŝel u Klazara,[13]snad prý se nějak nepohodli, má přijet tyto dny do Paříže asi s paní. Tu šálu ať maminka[14]nosí, to jsem neposlal abyste ji uložili, bude jí v ní teplo. Z Německa nemám zprav zda se že to ještě dobře nejde mají tam nouzi.[15]Zde to už také začíná. Stefu[16]jsem teď neviděl, neměl jsem čas tam jít. Božánek[17]mi poslal lístek, děkuji mu. Moc to utíká, už zase 10 dní v Novém roce. Pište mi brzo srdečně zdraví Váš

Bohouŝ.

[1]Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii: „Vracíval se každoročně koncem léta z Paříže do Prahy, aby připravil předvánoční výstavu, a po ní, vždy úspěšné a zcela vyprodané, odjížděl zpět do Paříže, kde zas moc nemaloval.“ (Šafránek 2006, s. 42)

[2]Ve čtvrtek 15. 1. 1931 dirigoval Václav Talich (1883-1961) La Bagarre, H 155, na koncertě Royal Philharmonic Society v Londýně (recenze koncertu, autor pod šifrou McN., The Musical Times, č. 1056, 1. 2. 1931, s. 167-168). 

[3]Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947.

[4]Jedná se o spor, který vznikl při přípravě a uvedení cyklu oper Vítězslava Nováka (1870-1949) v Národním divadle k oslavě jeho životního jubilea na konci roku 1930. Novák byl nespokojen s přípravou cyklu a přístupem ředitele opery Národního divadla Otakara Ostrčila (1879-1935) a vše vyvrcholilo v ostrou polemiku na stránkách tisku. 

[5]V letech 1931-1934 působil Václav Talich jako dirigent Konzertföreningen ve Stockholmu.

[6]BM reaguje na zprávu o sebevraždě Oskara Nedbala (1874-1930), českého hudebního skladatele, dirigenta a violisty.

[7]Zřejmě se jedná o Jindřišku Martinů, roz. Palečkovou (1882-1965), budoucí manželku Františka Martinů (1880-1958), bratra BM. 

[8]Pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945) a klavírista Karel Šolc (1893-1985) plánovali v Praze uspořádat hudební festival pouze z děl BM. „Festival“ se uskutečnil v podobě jednoho koncertu v pražském Mozarteu 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 21, 24, 25, 29, 34, 57, 58, 60, 61, 66, 67).

[9]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[10]V následujícím dopise rodině do Poličky ze dne 20. 1. 1931 (PBM Kr 30) BM potvrzuje, že od Zrzavého obdržel „Mařčin“ dárek.

[11]Plánované provedení La Bagarre, H 155, v Paříži BM postupně ve svých dopisech rodině do Poličky oddaluje od prosince 1930 až po podzim 1931, ani tehdy však tato skladba v Paříži nezazněla (CBM, PBM Kr 637, 25, 29, 32, 45).

[12]Otakar Pacovský, továrník v Praze a poličský rodák. Do Tylova domu daroval plyšovou oponu (Konečný 1999, s. 20). 

[13]Firma Klazar se sídlem v Brně, vyráběla všechny druhy koberců, nábytkové látky, přikrývky a dekorační a bytové textilie (Databáze průmyslového dědictví Moravy [cit. 3. 8. 2018], https://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/08.htm).

[14]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM, který jí jako dárek k Vánocům poslal z Paříže šálu (CBM, PBM Kr 25) 

[15]BM má pravděpodobně na mysli spolupráci s německým nakladatelstvím Schott Music GmbH & Co., které projevovalo zájem o vydávání jeho skladeb (Mihule 2017, s. 181). Smlouva mezi tímto vydavatelstvím a BM byla uzavřena v červnu roku 1931 (IBM, SM 1931-06-04; CBM, PBM Kr 46).

[16]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32).

[17]Bohuslav Šmíd ml. (1924), syn Bohuslava Šmída (1895-1982), architekta z Poličky a přítele BM. Pravděpodobně se jednalo o přání k Novému roku, která si BM s rodinou Šmídovou vyměňoval (CBM, PBM Kr 26). V osobním archivu rodiny Šmídovy jsou uloženy pohlednice s přáním BM do nového roku 1931, 1932, 1935, 1936 a 1937.