| Stručný obsah | Martha Graham velmi lituje, že se nemohla zúčastnit provedení děl Elisabeth Sprague-Coolidge, měla neodbytné schůzky.
Novinky z divadla jsou výborné. Sama však právě začíná intenzivní výuku, která bude probíhat po celý červen. Přesto se vynasnaží udělat vše možné, aby její spolupráce byla co nejlepší.
Stále, coby tanečnice, vnímá Benjamina Brittena jako jí bližšího než Bohuslava Martinů. Velmi se jí líbí hudba BM, je v ní hodně síly a krásy. Zde se však obává "rapsodické kvality", je prakticky nemožné procítit ji tanečně. Je si jistá, že Arthur Tillman Merritt ji pochopí. Píše až nyní, protože chtěla nejdříve vyčerpat všechny možnosti, jak k ní přistoupit.
Stále se velmi zajímá o průběh Symposia a je velice poctěna, že se jej účastní, přeje si býti informována o vývoji příprav.
Děkuje ATM za veškerou snahu, líbil se jí večer, na němž hráli dva z Merrittových žáků. |