[1] Martinů reaguje na Burešův dopis z 23. ledna 1956, kde básník nadšeně líčí všechny události kolem uvedení Otvírání studánek, o televizním vysílání 22. ledna a dalších plánech, které se této nadšeně přijaté kompozice týkají (CBM, PBM Kd 21). Viz s. XY.
[2] Martinů psal Šebánkovi o tři dny později v podobném smyslu: „Take nerozumim jak píšeš že Dr. Trnka chce dělat Studánky s mou hudbou ale ne s Burešovým textem… Jak to chce udělat???“ (22. března 1956, CBM, PBM, Kkš 1025). To byl patrně počátek konce příprav Trnkova filmu. Koncem května Martinů jen podotkl v dopise Burešovi: „Škoda že z toho Trnkova projektu sešlo. Životopisný film to už zavádí na jiné pole.“ (22. května 1956, CBM, PBM Kb 645).
[3] K tomuto údajnému provedení se nedochovaly žádné informace. Nelze vyloučit, že Martinů reaguje na lokace plánovaného natáčení Otvírání studánek v létě roku 1956.
[4] Cestování z Československa do západní Evropy bylo v 50. letech velmi obtížné. Proto se Martinů snažil Burešovi pomoci, aby mohl získat potřebná povolení. Básníkova cesta se uskutečnila i přes veškerou snahu až o více než rok později, v květnu 1957.
[5] Vzhledem k vízovým problémům Charlotte Martinů přiletěli 5. května do Basileje, kde pobývali u manželů Reberových. Od 17. května pak byli ubytováni u manželů Sachrových v Schönenbergu (Mihule, 2002, s. 593).
[6] Na American Academy in Rome nastupuje Martinů na začátku října 1956 a působí zde do listopadu 1957 (Mihule, 2002, s. 593).
[7] Místo toho manželé Martinů trávili léto zejména ve Švýcarsku na Schönenbergu.
[8] Mělo se jednat o schůzku Karla Šebánka se zástupci Boosey & Hawkes, k níž však patrně nedošlo.
[9] Karlu Šebánkovi píše Martinů: „Doufám, že se Bureš také dostane, ven aby viděl jiný svět než CS vysočinu. A možná že bych s ním domluvil nějaké další studánky.“ (22. března 1956, CBM, PBM, Kkš 1025).
[10] Miloslav Bureš navštívil B. Martinů v Římě v termínu 16.–24. května 1957 (Zouhar, 2016, s. XXIV).
|