Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odeslání
Poznámka k lokaci odeslání[?]
Datum odeslání04.07.1955
PříjemceBureš, Miloslav
Příjemce (korporace)
Lokace přijetí
Poznámka k lokaci přijetí[?]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, 2015
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kb 639
Signatura v IBMBurM 1955-07-04
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů děkuje Miloslavu Burešovi za dopis. Píše, že jeho báseň o Studánce se ho "hluboce dotkla", napíše na ni hudbu a bude se "snažit užít celou báseň jak je". Zároveň navrhuje, že by skladba mohla být poprvé provedena "Brněnskými" [OPUS, pěvecké sdružení] následujícího roku v Poličce. Děkuje Burešovi "za 'Nevěstu'".
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] July [4].[1] 55.

 

Milý pane Bureš:

Děkuji Vám za Váš milý dopis. Vaše báseň o Studánce[2] se mne hluboce dotkla nejen pro to že máte rád Vysočinu ale i proto že je krásná. Mnoho vzpomínek vyvolala a drahých.[3] Ovšem že na ni napíšu hudbu[4] tak krásný text se nenajde každý den.[5] Měl bych návrh. Brněnští mne chtějí příští rok oslavit[6] a mohli bychom udělati světovou premieru v Poličce, co o tom soudíte?[7] Oni stejně hledají moje skladby a chtějí udělati zájezd do Poličky, mají dobrý ženský sbor[8] a tak by to šlo snad realizovat. Mám rád tu myšlenku, aspoň bych se trochu vrátil domu.[9] Budu se snažit užít celou báseň jak je.[10] Foto Vám pošlu brzo. Děkuji Vám: za „Nevěstu“[11] nevím zdali jsem vám poděkoval v těch pohnutých dobách. Těším se velmi na práci, už dlouho jsem nepracoval na českém textu ač je to jediný co mi přirostl k srdci.[12] Pojedete-li do Poličky stavte se u našich.[13]

 

Mnoho a srdečně vás zdravím B. Martinů

 

 

Věcné poznámky k DP

[1] Špatně čitelné.

[2] Bohuslav Martinů zde myslí Píseň o studánce rubínce, textovou předlohu kantáty Otvírání studánek H 354, kterou obdržel o dva dny dříve. Rodinu v Poličce o tom informoval: „Také jsem dostal dnes báseň od M. Bureše, taky Poličák, moc hezká báseň Píseň o Studánce Rubínce.“ (2. července 1955, CBM, PBM Kr 494).

[3] Text podtržen modrofialovou pastelkou pravděpodobně rukou Miloslava Bureše. Báseň situoval do okolí Třech Studní. Zdeňku Zouharovi k tomu napsal: „Tam se B. M. kdysi setkal s Vítězslavou Kaprálovou a já jsem tam prožíval chvíle mladé lásky se Zdeňkou Entnerovou / jmenuji ji, protože ten vztah mi tyto kouty důvěrně přiblížil /.“ (14. října 1955, Zouhar, 2016, s.  XII). Obřad čištění studánek Bureš záměrně přemístil z Litomyšlska na Českomoravskou vrchovinu. Jan Kapusta to objasnil ve stati „O původu námětu k ‚Otvírání studánek‘“, Opus musicum 14, č. 2 (1982), s. 4–5.

[4] Kantátu Otvírání studánek, H 354, Martinů začal koncipovat 4. července a dokončil 12. července 1955 (dopis rodině 12. července 1955, CBM, PBM Kr 497 a Zouhar, 2016, s.  XIII).

[5] O Burešově textu se Martinů zmiňuje následující den rodině do Poličky: „Jak jsem Vám psal ten p. Bureš mi poslal báseň je to z našeho kraje, o králkách, čistění studánek na jaře. Je tak krásná že na ní udělám hudbu a měl bych plán že by to Brněnští mohli udělat v Poličce jako světovou premieru, to by byla sensace. […] Báseň je moc krásná a dojemná, jednoduchá, tak bychom byli dva rodáci z Poličky.“ (5. července 1955, CBM, PBM Kr 495).

[6] Dirigent Zdeněk Zouhar informoval Martinů o záměru uspořádat cyklus čtyř koncertů ke skladatelovým 65. narozeninám v Univerzitní knihovně v Brně, které připravoval na sezónu 1955–1956, a také o koncertech sboru OPUS, na nichž uvedl v premiéře cyklus Petrklíč (Zouhar, 2008, s. 120).

[7] Přestože Martinů si přál, aby se premiéra Otvírání studánek uskutečnila v Poličce, situace byla komplikovanější. Svaz československých skladatelů uspořádal 7. prosince 1955 v Praze koncert ke skladatelovu výročí, na němž byla kantáta poprvé provedena. Miloslav Bureš o tom později referoval jako o „předpremiéře“ (15. prosince 1955, CBM, PBM Kd 20, viz zde s. XY).   

[8] Myslí zde ženskou část smíšeného sboru OPUS, který pod vedením Zdeňka Zouhara premiéroval 25. dubna 1955 cyklus Petrklíč, H 348.

[9] Téma návratu do vlasti se v korespondenci Martinů objevuje opakovaně. Bylo však neslučitelné s jeho postojem k vládnoucímu režimu v tehdejším Československu. Jedním z důvodů, který návrat také znemožnil, byla zřejmě skutečnost, že agenti 1. správy Ministerstva vnitra ČSR se pokusili Martinů přimět k návratu (Archiv bezpečnostních složek, reg. č. 20892, AS 3250, s. 129 a 131).  

[10] Zejména poslední část básně však výrazně zkrátil (Zouhar, 2016, s.  XIII) a Burešovi napsal: „Sdělte mi zdali jste spokojen s tím jak jsem vám ostříhal vaši báseň, ale vysvětlil jsem Vám proč.“  (16. července 1955, CBM, PBM Kb 641). Martinů o krácení básně psal Burešovi také 15. července (CBM, PBM Kb 640). Viz zde poznámky XY.

[11] Jedná se o Burešovu básnickou sbírku Nevěsta z roku 1930, kterou autor dedikoval Bohuslavu Martinů (CBM, PBM B 9).

[12] Obdobně reagoval o rok dříve v dopise Zdeňku Zouharovi, který jej žádal o sbory na českou lidovou poezii: „Práce s našimi národními texty mi vždy dělá radost.“ (Dopis 29. července 1954, Zouhar, 2008, s.  48).

[13] V dalších dopisech již s návštěvou počítá. Viz zde s XY. 

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituciCBM Polička
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Brno
Litomyšl
Polička
Vysočina
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4883 (záznam 1 / 0)
další »
-Rev-