Obálka [PRATTELN/22 ??/V]

May 22. 56.

Milý Karle:

Jsi zpupný a neposílej mi žádné noty dokud nebudu někde usazen a dokud tě nepožádám. Moje adresa je: B. M. Schönenberg – PRATTELN - (Basel) – Suisse.[1] Rozdej ji mým přa-a-nepřátelům. Hlavně do St. Nakladatelství a do te operní agence.[2] Že ti neposílám a chceš má jednu příčinu a sice že ty žádáš věci které ti poslat nemůžu protože premieru má někdo jiný.[3] Teď co se té Paříže týče, věci se vytvářely tak že tam asi letos vůbec nepojedeme, takže ani Hurbana nebudu moci navštívit a také tvůj eventuelní zájezd je zbytečný protože tam nebudu, to bys nemohl užít jako pretext.[4]Snad by bylo lépe kdybyste vy bohatýři si to naladili na Salzburg - Festival v druhé polovině srpna (myslím) kde je větší pravděpodobnost že tam budu.[5] Vem sebou J. Nováka, jestli vám to povolí vůbec a ovšem Bureše, na kterého jak se mi zdá máte všichni VZTEK. ? ?[6]

Také jsem dosud nedostal data toho tourné Filharmonie po Festivalu, že bych se eventuelně za nimi někam podíval.[7]Žádal jsem dr. Bachtíka o moje desky, připomeň mu to.[8] Studánky jak se zdá zamrzly (disky)[9] Diviš psal o samých básnících.[10]

Napiš mi taky sem[11] novinky. Tvůj B. Martinů

[1] To je adresa manželů Sacherových, k nimž se manželé Martinů provizorně uchýlili poté, co Charlotte Martinů nedostala vstupní vízum do Francie. Tím museli zcela změnit plány a namísto prázdnin na francouzské Riviéře odjet do Švýcarska (srov. CBM, PBM Kr 528).

[2] Má na mysli SNKLHU a DILIA. 

[3] Martinů opakovaně vysvětluje Šebánkovi, že nelze cestovat s balíky not, které mu zasílá, stejně jako, že nemůže poskytnout skladby, které jsou pro premiéru smlouvně již vázány. Pravděpodobně se opět jedná o Epos o Gilgamešovi, H 351, o němž již společně korespondovali a který byl premiérován v lednu 1958 Paulem Sacherem a Basler Kammerchor.

[4] Knižně „předstíraný důvod, záminka“. 

[5] Variantu setkání na festivalu Salzburgu, kde byly 26. srpna 1956 premiérovány Fresky Piera della Francesca, H 352, zmiňuje skladatel také v dopise do Poličky ze dne 16. května 1956: „Snad nejjistější by to bylo se setkat v Salzburgu kam asi jistě pojedeme a to je myslím v druhé polovině srpna.“ (CBM, PBM Kr 529). Ani toto setkání se neuskutečnilo, jak píše 27. sprna 1956 opět do Poličky: „Do Salzburku jsme nejeli a poslouchali jsme zde pres Radio, moc dobřě jsme to slyšeli a hráli to krásně. Ono je to odsud celý den cesty a při tom počasi to neni žádná rozkoš a tam vždycky prši i když je jinde pěkně.“ V tomto dopise skladatel také lakonicky konstatuje: „Tak kdo jel do Salzburku mne potkat tak mne tam nenašel.“ (CBM, PBM Kr 535).

[6] Martinů přítel, skladatel a klavírista Jan Novák (1921–1984) a poličský rodák, básník a prozaik Miloslav Bureš (1909–1968).

[7] Martinů očekával informace o časovém plánu turné České filharmonie od houslisty Karla Nováka (1902–1968), který byl bratrem Martinů blízkého přítele Stanislava Nováka. Holzknecht uvádí, že Česká filharmonie byla v červnu 1956 na turné v Rakousku a Holandsku (Holzknecht, 1963, s. 146–147). Martinů píše 26. června 1956 Karlu Novákovi: „Do Holandska nepojedu, jsem rád že jsem zde usazen ve Švýcarsku, ačkoliv je tu zima a prší skoro každý den.“ (CBM, PBM Kkn 701).

[8] Dr. Josef Bachtík, vedoucí hudebního odboru SNKLHU. 

[9] Ačkoliv první nahrávka kantáty Otvírání studánek vznikla již v prosinci 1955, byla ale vydána na pěti gramofonových deskách až na konci roku 1956 (srov. Zouhar, 2016, s. XXXIII). Martinů tedy musel ještě tři čtvrtě roku počkat, než skladbu uslyšel. Teprve 9. února 1957 potvrzuje do Poličky: „Tak ty desky konečne včera došly.“ (srov. CBM, PBM Kr 555). 

[10] Básník a Martinů přítel Alén Diviš. 

[11] Slovo špatně čitelné.