Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníCassis
Poznámka k lokaci odeslání[Cassis]
Datum odeslání15.06.1952
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 426
Signatura v IBMMar 1952-06-15
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahMá "nějaké řížení kvůli edici v Itálii, a tak si tam zajedu na pár týdnů"; bude asi hodně cestovat; zpráva o úmrtí "Vláďy" (31.5.1952) ho zarmoutila; všichni jeho známí odcházejí a on už je neuvidí; "žijeme v podivném století, tak by to bylo lehké si zajet domu, a zatím se tu potloukáme stále okolo"; odpočinul si; v Poličce snad mohou na zahrádku, "vše se lépe snáší, když se člověk může posadit mezi zeleň"; doufá, že bratrovo zdraví se zlepší; byl v Cassis "skoro odloučen od světa, ani noviny nečtu a dělá mi to dobře"; později se možná podívá k Sacherovi; neví, jak dlouho pobude v Itálii.
Diplomatický přepis dopisu

 [Cassis] Juin 15. [19]52



Drazí,



dopis došel a divím se že jste nedostali náš z Paříže, někde se asi zatoulal, zde to na poštách nemají moc organizované.[1] Aspoň že ten z Cassis došel.[2] Ten majitel vily co jsme zde bydleli se už vrátí a tak se musíme zase podívat po něčem jiném, bylo to zde opravdu překrásné, ale už zde začíná byti saisona a za pár dní to bude přeplněno.[3] Já mám nějaké řízení k vůli Edici v Italii a tak si tam zajedu na pár týdnů.[4] Charlie se vrací do Pierrefondu tak jí pište tam,[5] já Vám sdělím svoji adresu, ačkoli budu asi hodně cestovat a tak prozatím stálou adresu nebudu míti. Zpráva o umrtí Vlaďy mne zarmoutila,[6] tak pomalu všichni moji známí odchází a už je neuvidím, žijeme v podivném století, tak by to bylo lehké si zajet domu a zatím se tu potloukáme stále okolo. Zde jsem si pořádně odpočnul tak jsem zase pohromadě, byl jsem pěkně unaven. Poslali jsme Vám lístek, tak vidíte jak krásně zde je. Teď už ovšem začínají horké dny ale ty budou teď všude, doufám že u Vás též abyste se mohli podívat na zahrádku, vše se lépe snáší, když se člověk může posadit mezi zeleň. Doufám že Fanoušovi se také vše zlepší, je mi to moc líto s těma očima, myslím že jste psali, že půjde ještě do Pardubic na prohlídku. [7] Já jsem zde byl skoro odloučen od světa, ani noviny nečtu a dělá mi to dobře, všude po světě je takový neklid že na konec člověk sám zneklidní a tak jsem na to zde zapoměl, chodíme na jahody, třešně a mandle máme zde v zahradě a pro ryby a langustu si dojdem dolu do vesnice, tak nám nic neschází, strojit se skoro vůbec nemusím. Přeji Vám vše nejlepší aby se všechno upravilo k lepšímu přes tohle leto. Napíšu Vám kde budu, možná že se později podívám do Svýcar k p. Sachrovi.[8] Nemám dosud další plány, nevím jak dlouho se zdržím v Itálii, cestování je hodně drahé. Charlie Vám napíše z Pierrefonds Mnoho zdravím  



Bohouš



 


Věcné poznámky k DP

[1] Zmiňovaný údajný dopis odeslaný z Paříže je nezvěstný doposud.



[2] PBM Kr 425.



[3] Manželé Martinů odletěli společně z USA do Francie 10. 5. 1952, z důvodu technických potíží na letadle však museli mezipřistát na New Foundlandu (Mihule 2002, s. 442). V Paříži se cesty manželů na čas rozděliliy Charlotte Martinů (1894-1978) odjela k příbuzným do Vieux Moulin a a do Pierrefonds, BM zůstává asi týden v Paříži a pak společně se svým přítelem Frankem Rybkou (1895-1970) odjíždějí na Riviéru do Cassis (Mihule 2002, s. 442-443), aby se tu setkal nejen se svou manželkou, ale i s přítelem Rudolfem Kunderou (1911-2005), českým malířem žijícím od roku 1939 ve Francii.



[4] Ve skutečnosti na něj v Itálii čekala jeho důvěrná přítelkyně Rosalie (Roe) Barstow (Mihule 2002, s. 443), s níž pak BM strávil část prázdnin.



[5] V dopise rodině do Poličky ze dne 13. 8. 1951 (PBM Kr 416) uváděla Charlotte Martinů adresu své sestry, resp. na svého švagra: Fernand Bécourt, Sucrerie de Pierrefonds, Pierrefonds, Oise.



[6] 31. 5. 1952 umírá v rodné Poličce Vladimír Rippl (1891-1952), starší bratr Václava Karla Rippla (1896-1950).



[7] V dopisech BM rodině do Poličky můžeme od roku 1952 nacházet zmínky o vážných a stále se zhoršujících zdravotních potížích bratra Františka Martinů (1880-1958) se zrakem a sluchem. Před smrtí ohluchl i oslepl (Mihule 2002, s. 462).



[8] Svého švýcarského přátíle - Paula Sachera (1906-1999), švýcarského dirigenta a mecenáše tyto prázdniny BM v jeho bydlišti v Schönenbergu nedaleko Basileje nenavštívil.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Fixacerukopis
Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Osoba jako předmět
« předchozí
ID 410 (záznam 1 / 0)
další »