[New York] April 10. 1950.[1]

Mila Marenko[2]:

Oba dopisy jsme dostali, zarmoutila mne moc zprava o umrti Vasika[3] pred nedavnem se mi o nem zdalo, byl jsem ve snu v Policce, to jsem se nenadal, jsou to podivne osudy, stary pan jej prezil.[4] Dostal jsem oznameni a tak jim napisu soustrast[5], moc mne to zarmoutilo, zase jeden z mych pratel ktereho uz neuvidim. Zpravy o Fanousovi[6] mne take nepotesili a o tobe take ne, alespon ze si tam odpocnes, zde je take stale zima, mrazy jako v prosinci, chodim jeste v zimniku, a pak najednou je uplne horko, clovek nevi jak se ustrojit. Doufam ze uz se citis dobre a ze toho tam jeste uzijes, vzdyt uz musi kazdym dnem se pocasi obratit. S tim apparatem by bylo lepe, kdyby se Fanpus dobre informoval jaky druh bude-li jej potrebovat, Je mozno ze by se dostal u nas take, tak by si mo hl lepe vyzkouset. Obtiz je v tom, ze kdyby se na tom neco stalo, tak to tam nikdo nedovede zpravit, kdezto kdyby bylo jej mozno koupit tam tak ma aspon zaruku a muze se to nechat opravit, V tom pripade bych mohl uvolnit z mych penez, jez jsou tam.[7] Doufam ze se o tom informije dokud je v Praze. Napiste nam jak to na konec dopadlo.

Musim vam tedy jeste poslat neco pres CARE, dokud to funguje.[8] Je tam take nejaka spolecnost Darex nebo Centex, ktera da povoleni na zakoupeni nekterych veci kdyz se zde slozi urcity obnos. Mate v Policce neco takoveho a nebo to je jen pro Prahu. Posilal jsem neco pro Divise[9], malire styska se mu po kave. Take cigarety se daji poslat, jsou uz u nas a dostane se jenom poukazka k zakoupeni. Preptej se na to.

O mych penezich nemam zpravy, porad je to na dobre ceste, dle S.[10] ale zatim nic.[11] Z Akademie nemam zpravy co s tim udelaji, musim jim napsat.[12] Jinak vse pri starem, hodne prace, a cas utika uz jsou skoro prazdniny a jeste nevime co budeme delat, do Evropy nepojedem, je to moc drahe a zadny odpocinek, prilis mnoho tuoristu a tak je pekne okradaji.[13] Dostal jsem take kalendar od nejakych Martinu co jsou nedke zde v Americe, karel martinu, jsou pry pribuzni a maji fotografie tatinka z roku 1905, jeho stryc pry je Alois Martinu, nevzpominas si kteri Martinovi to jsou, maji zde obchod, ted nemohu najit tu adresu, nekde u Chicagaa.

Tak posli dopis Fanousovi a nebo mu napis, a nechte mi vedet jak to na konec dopadlo. Doufam ze to prectes, musim si vymenit pasku na stroji, uz mi to spatne pise.

                                                           Mnoho vas vsechny zdravim a nechavem misto pro Charlie[14], chce pripsat take. Srdecne vas

                                                                                  Bohouš

Ma chère Marienka.

Nous avons été très contents de vous lire, et nous espérons que notre lettre vous trouvera tout à fait en bonne santé, pour moi aussi, j’ai été malade avec un mauvais rhume qui ne peut pas me lâcher, je l’ai attrapé dans l’appartement, n’est-ce pas incroyable, mais il fait toujours ce vent si froid à New York, ce n’est pas encore le printemps ici, c’est déjà une semaine que je n’ai pas mis le nez dehors.

J’espère pour [vous], ma chère, que vous resterez encore quelque temps à Zamberg, ce doit être maintenant joli, s’il y a le printemps, beaucoup de nos amis français partent pour Paris, nous n’avons encore aucun projet de vacances, mais Bohus [est décidé de ne pas aller] en France cette année… Comme c’est triste de penser à la mort de M. Ripple, un homme en si bon santé, et quand je l’ai vu à Prague en 47, il n’était pas du tout changé, toujours le bon vivant, que nous connaissions. Avez[-vous] des nouvelles de Madame Collar et de son aimable famille ?

Pour aujourd’hui je n’ai plus rien à vous dire, je souhaite pour Fanous qu’avec son nouveau traitement il se sentira mieux, donnez-leur à tous deux mes pensées bien affectueuses, et pour vous, ma bien chère Marienka, je vous embrasse de tout cœur. Affectueusement votre

            Charlotte Martinu

La photo n’est pas très bien réussie, c’est dommage, le film en couleurs était si joli, enfin quand nous retournerons un jour là-bas, j’en prendrai une.

Moje milá Marienko,

Vaše psaní nám udělalo velkou radost, doufáme, že to naše Vás už zastihne v plném zdraví, já byla také nemocná, zle jsem nastydla a pořád se mě to drží, prochladla jsem v bytě, neuvěřitelné, že ano, ale když tady v New Yorku pořád tak studeně fouká, jaro pořád nikde, týden už jsem nevystrčila nos z bytu.

Doufám pro Vaše dobro, moje milá, že ještě nějaký čas zůstanete v Žamberku, musí to teď být pěkné, pokud už je jaro, mnoho našich francouzských přátel odjíždí do Paříže, my na prázdniny nemáme ještě žádný plán, ale Bohuš je rozhodnut, že do Evropy tento rok nepojedeme. Trudno pomyslet, že pan Rippl zemřel, zrovna on, muž tak pevného zdraví, a když jsem ho v sedmačtyřicátém viděla v Praze, říkala jsem si, že se vůbec nezměnil, pořád ta veselá kopa, jak jsme ho znávali. Máte nějaké zprávy o paní Kolářové a její milé rodině?

Dnes už Vám nic dalšího nepovím. Kéž by se Fanouš cítil lépe, když má tu novou léčbu, oba dva[15] je srdečně pozdravujte. A Vás, moje rozmilá Marienko, z celého srdce líbám. Vaše oddaná

            Charlotte Martinů

Ta fotka se moc nepovedla, je to škoda, barevný film byl tak pěkný, ale když se tam jednou vrátíme, jednu pořídím.

[1] 10. 4. 1950

[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou v plicním sanatoriu v Žamberku.

[3] Václav Karel Rippl (1896-1950), knihkupec v Poličce, přítel BM. Zemřel 21. 3. 1950 (Popelka 1996, s. 115).

[4] Václav Josef Rippl (1858-1951), knihkupec v Poličce, zakládající člen poličského sokola a člen ochotnického divadelního spolku v Poličce. Otec Václava Karla Rippla.

[5] Srov. dopis rodině Václava Josefa Rippla ze dne 12. 4. 1950 (Popelka 1996, s. 115).

[6] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[7] Míněny příjmy BM za provozování děl v Československu.

[8] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[9] Alén Diviš (1900-1956), český malíř a ilustrátor, přítel BM.

[10] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-1949 působil jako ředitel hudebního nakladatelství Melantrich které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (srov. s Brádková 2010). Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR. Nebylo to však bez problémů.

[11] S ohledem na politickou situaci v Československu BM předpokládá, že jeho korespondence je kontrolovaná státní bezpečností, proto se ve snaze nepřivodit nikomu problémy snaží vyhýbat politickým tématům, zmiňované osoby žijící v Československu označuje jen iniciálami, případně obligátním „náš přítel“ či vůbec.

[12] 13. 12. 1949 byla BM udělena tzv. výroční cena České akademie věd a umění za jeho Symfonii č. 3, H 299, která byla krátce před tím (13. 10. 1949) v Praze poprvé uvedena Českou filharmonií řízenou dirigentem Karlem Šejnou (1896-1982). Ocenění bylo spoleno i s finanční odměnou 10.000 Kč. Částka byla se souhlasem BM po roce vylacena jeho sestře Marii Martinů (1882-1959) (srov. Popelka 1996, s. 113).

[13] Prázdniny 1950 strávil BM spolu se svým přítelem Frankem Rybkou (1895-1970), českým skladatelem, violoncellistou a varhaníkem žijícím v USA, toulkami přírodou v Kanadě. Charlotte pak pobývala u slovenských známých v kanadském Collingwoodu (Mihule 2002, s. 431).

[14] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[15] Míněn František Martinů a Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.