Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání10.10.1949
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 392
Signatura v IBMMar 1949-10-10
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPošlou balíky; dá poukázat do Poličky peníze z OSA; "já jsem rád, že jsem zpět, v té Evropě se mi to nic nelíbilo, lidé jsou tak změněni, že je člověk ani nepoznává, každý pro sebe"; v Princetonu je spokojen; Paříž je nyní hlučnější než NY; mluvil v Paříži s Šebánkem, "který mi vysvětlil všelijaké věci, jež mi byly záhadné"; snad přece jen "dostanu nějaké svoje peníze, moc tomu nevěřím"; má volat čs. konzulát, pařížský velvyslanec (Hoffmeister) a Clementis s ním chtějí obědvat; Národní banka mu povolila zásilku ve Francích, "kterou jsem ovšem až do dnes nedostal"; v Evropě vše zdlouhavé a do ztracena, "zde vezmu telefon a za tři minuty jsou věci vyřízené"; "tak si tam stále naříkají, ale mezitím nepracují"; skepse k možnosti shledání, "teď to zase vypadá hodně špatně".
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Rijen10. 1949.  10 oct.

Drazi,

Prave dosel vas dopis a tak ihned odepisuji, nez se zase dostanu do prace, tak mam jeste chvili cas. Balicek z Care[1] jsme uz objednali, tak snad brzo dostanete aviso a Charlie[2] posle jeste balik s jinymi vecmi Necham vam poukazat nejake penize zase z Osy[3] abyste meli na zimu a take na vase vydani abyste si mohli neco koupit take ve volnem prodeji. Cestu jsme meli bajecnou[4] atak jsme zpet v tom Babylonu, ale ja jsem rad ze jsem zpet v te Evrope se mi to nic neleibilo, lide jsou tak zmeneni ze je clovek ani nepoznava, kazdy pro sebe a pan Buh pro vsechny, take nas tam pekne zdimali, vse je drahe a kdyz k tomu i lide jsou neprijemni, tak to opravdu prestane za chvili bavit. Na Universite jsem uz byl, nezda se ze budu miti moc prace tento rok, moc hezky mne prijali a jsem tam spokojen.[5] New York je stejny, ani zde neni takovy ramus jako v Parizi, kde je ted skoro nemozne zit, takovy ramus je na ulicich s automobily ze se clovek ani neslysi. Mluvil jsem s nasim pritelem[6] v Parizi, ktery mi vysvetlil vselijake veci jez mi byly zahadne, doufam ze uz je zpet v Praze a ze jej Fanous[7] najde, zda se ze prece ted najde vychodisko ze dostanu nejake svoje penize, moc tomu neverim, ale ja jsem jim primo sdelil, co si o tom myslim a tak se nekteri pani nad tim zamyslili, no uvidime co z toho vyjde. Mam volat nas konsulat, nas ambasador z Parize (ktery je muj dobry znamy od let)[8] a ministre Clementis[9] mne chteji miti na obed. Kdyz jsem byl v Parizi zadal jsem je o penize a tak mi N.Banka[10] povolila zasilkuve Francich kterou jsem ovšem az do dnes nedostal, nevim zdali to budou chtiti zmenit na dolary. V celku jsem rad zpet, je to sice kapitalisticka zeme ale je tu aspon poradek a clovek se muze s ostatnimi lidmi domluvit, kdezto v Evrope to je vse na mesice a na konec z niceho nic neni, kdybych vam vypsal moje zkusenosti tak byste to ani neverili, zde vezmu telefon a za tri minuty jsou veci vyrizeny, kdezto tam clovek lita jak hadr na holi cele dny a na konec nevyridi nic. Tak si tam stale narikaji ale mezitim nepracuji. Tak nevim jak to s nasim shledanim dopadne, zdalo se v jednom okamziku ze se to vse aspon priblizne srovna ale ted to zase vypada hodne spatne, to vite jak mi bylo divne, vzdyt jsem mohl byti za hodinu doma, pres Svycary a tak jsem se musel jen divat pres hranice.

 

Další část dopisu chybí – je odstřižena

 

 

Věcné poznámky k DP

[1] CARE – mezinárodní humanitární organizace založená po 2. světové válce v USA na pomoc hladovějící Evropě. Jejím prostřednictvím mohl BM posílat balíčky s potravinovou pomocí z USA svým příbuzným a známým v Československu.

[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[3] Ochranné sdružení autorské (OSA). „Martinů byl tehdy ještě členem pražského Ochranného sdružení autorského (OSA) takže tantiémy z provozování jeho děl doma i v zahraničí inkasovala tato organizace. Národní banka však odmítala, vzdor devizovým příjmům z provozování jeho skladeb na Západě, proplácet mu alespoň část tantiém v doladech, dokonce ani v inflačních francouzských francích, a tak vlastně ohrožovala jeho hmotnou existenci. Na základě skladatelových dispozic pak proplácela jeho tantiémy alespoň jeho sourozencům, rozumí se v korunách. Podobně byly v Československu vázány i honoráře za pražská tisková vydání jeho skladeb. Martinů proto Vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizace zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Popelka 1996, s. 108-109).

[4] Manželé Martinů pobývali v Evropě od začátku června do konce září 1949.

[5] BM působil na prestižní univerzitě v Princetonu od září 1948 do konce akademického roku 1950/1951.

[6] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-1949 působil jako ředitel hudebního nakladatelství Melantrich které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn (srov. s Brádková 2010). S ohledem na politickou situaci v Československu BM předpokládá, že jeho korespondence je kontrolovaná státní bezpečností, proto se ve snaze nepřivodit nikomu problémy snaží vyhýbat politickým tématům, zmiňované osoby žijící v Československu označuje jen iniciálami, případně obligátním „náš přítel“ či vůbec.

[7] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[8] Adolf Hoffmeister (1902-1973), český literát, výtvarník a politik, mezi lety 1948-1951 velvyslanec ČSR ve Francii.

[9] Vladimír Clementis (1902-1952), československý politik a diplomat, státní tajemník na Ministerstvu zahraničních věcí, 1948-1950 ministr zahraničí.

[10] Národní banka.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
PoznámkaNeúplné, spodní část dopisu odstřižena. Odstřihla poličská rodina nebo pražská cenzura?
Fixacestrojopis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
« předchozí
ID 376 (záznam 1 / 0)
další »