| Stručný obsah | Je rád, že ho konečně v Praze hrají; ChM se snad vrátí začátkem listopadu; stále není ve své kůži, s uchem to není dobré; Marie by měla napsat Američance - obdivovatelce jeho hudby, která se o něj starala v době nemocničního pobytu (Mrs. R. Barstow, 180 Sullivan Street, New York, N.Y.); poděkoval jí též čs. konzulát v NY; byla jeho "strážný anděl"; Löwenbach se vrací do Prahy a "zařídí vše pro mne"; na jmenování nebude už asi dlouho čekat; před jarem se nebude moci vrátit; ve světě to nevypadá hezky; newyorští přátelé se o něj starají, z české čtvrti dostává česká jídla. |
| Diplomatický přepis dopisu | [New York] Oct. 15. 1946.[1] 6
Drazí,
Děkuji Vám za dopis, vždycky se potěším a jsem rád že konečeně mne v Praze hrají, jestli to někomu je v očích to je lhostejné. Mám také zprávy lepší od Charlie[2] a myslím že dostane lístek na loď, tak že by zde mohla býti začátkem příštího měsíce.[3] Já ještě stále nejsem ve své kůži ale doktoři říkali že to bude trvat delší dobu, jenom to hlavní nebezpečí co se týče hlavy je už za mnou[4] S uchem je to stále ne moc dobré. Jak jsem Vám už psal, jak se zde o mne starali, našla se jedna Američanka[5] která mne znala z mých děl a byla v Tanglewoodu a ta řekla že mám příliš velkou cenu než abych zůstal v nemocnici jen s ošetřovatelkami a tak se mne ujmula a opatrovala až do teď, myslím že by ji Mařenka[6] měla napsati dopis a poděkovati, náš konsulat v N.Y. ji také poslal moc pěkné poděkování, mŭžeš psát francouzsky. Byla opravdu jako mŭj strážný anděl a nevím co bych si bez ní byl počnul, ani chodit jsem nemohl, ani Charlie by mi nebyla mohla tolik pomoci, protože by se tak anglicky nedomluvila, tu mi Pán Bůh poslal, také mne to moc potěšilo, že to byl někdo kdo tak oceňuje moji hudbu.
Její adressa je. Mrs R. BARSTOW – 180 Sullivan Street. New York. N.Y. Napiš ji udělá ji to radost a zaslouží si, ona mne opravdu zachránila. Jaká bude saisona letos nevím, vŝe jsem s tou nemocí zanedbal, ale myslím že i přes to to bude dobré. P. Lövenbach[7] jede už zpět do Prahy a zařídí vše pro mne. Myslím že už na to jmenování dlouho nebudu čekat.[8] S návratem je to ovšem horší, nemyslím že bych se mohl vrátit před jarem. Doufám že Vám u nás pomohou abyste tu zimu lépe přečkali a snad už s jarem přijdou lepší časy, ačkolik to nevypadá moc pěkně ve světě. Z Prahy teď málo píší, já jsem také vlastně neodpovídal, s tou nemocí se vše zdrželo. Jak budu míti zprávy od Charlie, napíšu, to víte že bych byl rád kdyby už byla zpět. Jinak ale se zde přátelé o mne moc starají, dostávám z české čtvrti knedlíky, polévky a dobré věci, a doufám že moje zdraví se teď rychle bude lepšit.
Moc Vás pozdravuji a brzo napíšu.
Srdečně Váš Bohouš
|
| Věcné poznámky k DP | [1] 15. 10. 1946
[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[3] Charlotte pobývala od června do listopadu 1946 v Paříži a ve Vieux-Moulin. Odplula z Le Havre 19. 11. 1946 a do New Yorku připlula 30. 11. 1946 (srov. List or manifest of alien passengers for the United States immigrant inspector at port of arrival, loď S. S. John Ericsson, Ellis Island Foundation, http://libertyellisfoundation.org).
[4] BM vyučoval od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts. Jeho pobyt zde byl ale ukončen kvůli vážnému úrazu po pádu z terasy z dvoumetrové výšky, který se stal 17. 7. 1946 na zámku v Great Barringtonu. BM svůj stav v dopisech manželce záměrně zlehčoval, aby ji neděsil. Ve skutečnosti měl zlomenou lebeční kost ve spánkové oblasti, silný otřes mozku a poraněná žebra (Šafránek 1961, s. 274; Mihule 2002, s. 385). Následky tohoto úrazu pociťoval až do konce svého života.
[5] Roe Barstow, která se později stala dlouholetou důvěrnou přítelkyní BM.
[6] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[7] Jan Löwenbach (1880-1972), pražský advokát, libretista a hudební vědec píší pod pseudonymem J. L. Budín.
[8] BM stále neztrácí naději na získání vhodné pracovní pozice v Praze (nyní již na nově vznikající AMU – nástupkyni mistrovské školy Pražské konzervatoře).
|