| Stručný obsah | B. Martinů se ještě vrací ke změnám, které provedl v sólovém partu [KONCERTU PRO VIOLONCELLO A ORCH. č. 1], aby je vysvětlil. Shledal, že v něm byly nahromaděny technicky obtížné záležitosti, které se vzájemně tloukly ; například použití sexty nebo akordů ve (velkém) množství ničí účinek, jehož by mělo být dosaženo, a rychle se stává mechanickým, čili zrácí se tak efekt překvapení; stejně tak co se týče sexty a dvojzvuků - zní to sice dobře, ale zpomaluje to celou pasáž, která by zněla mnohem lépe a zvučněji v jednoduché linii. BM podotýká, že se to netýká P. Fourniera, ale jiných interpretů. Když slyší, jak to hrají jiní cellisté, vždy má pocit, jakmile pozná problematické místo pro cellistu, že to špatně napsal… etc.
Jelikož sám není cellista, žádá BM Fourniera, aby opravil cellový part, kde to shledá nutným, aby byl cellový part dokonalý po technické stránce ;
Protože BM nechal vyniknout cellový part, nebude již muset "bojovat" s orchestrem, smyky tak mohou být delší a širší, což dodá více klidu do některých pasáží a odstraní nervozitu; PF je má zaznačit. Zkrátka BM by si přál, aby cello zpívalo.
- ve 2. větě se nachází drobný problém - (příklady v dopise : krátké notové zápisy).
BM prosím PF, aby zkontroloval cellový part před novou edicí. |