[1] Transpozici klarinetu Martinů zdůraznil poprvé 29. ledna 1956 (CBM, PBM Kmš 830).
[2] Francouzsky „není moje vina“.
[3] Martinů zaslal Šafránkovi Sonatinu pro klarinet a klavír, H 356, kterou mu slíbil, aby mu pomohl řešit jeho finanční situaci (srov. dopisy CBM, PBM Kmš 829 a 830).
[4] Druhou slíbenou skladbou, která měla být výpomocí Šafránkovi, byla Sonatina pro trubku a klavír, H 357.
[5] Vzhledem k tomu, že přítel Frank Rybka (1895–1970), který poskytoval Martinů „alibi“ v podobě společných prázdninových pobytů pro skladatelova setkání s přítelkyní Rosalií Barstow, se v roce 1956 do Evropy nechystal, proto skladatel doufal, že by mu podobnou službu mohl poskytnout M. Šafránek.
[6] Je to opět narážka na Šafránkovu prosbu o finanční výpomoc.
[7] Dvouletý grant John Simon Guggenheim Memorial Foundation získal již v dubnu 1956, avšak čerpat ho začal až od července 1957 (srov. Guggenheimova nadace New York, kopie v IBM GF 1957-06-10).
[8] Na American Academy in Rome nastoupil Martinů jako „composer in residence“ začátkem října 1956.
[9] Dlouholetý přítel, francouzský violoncellista André Huvelin.
|