[1] Předchozí dopis byl odeslán o den dříve, tedy 21. dubna 1956 (srov. CBM, PBM Kmš 836).
[2] Martinů pravděpodobně reagoval na dlouhodobě komplikovanou finanční situaci, ve které se Šafránek v Paříži nacházel. Nebyla mu vyplácena plná výše důchodu z Československa a bydlel v bytě, který mu zdarma poskytl nakladatel Leduc (jehož žena byla sestrou Šafránkovy manželky Germaine Leroux). Proto Šafránek nepožadoval za své texty od Leduca plat. Později však uvedl, že je „škrob a nehonoruje ho“, jak uvedl Lenský v jedné ze svých zpráv (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885, Záznam o schůzce s Veselým, 8. února 1956, s. 2).
[3] Francouzky „špatně“.
[4] S Evou Kredbovou, manželkou klavíristy a cembalisty Oldřicha Kredby (1904–1981), se Šafránek seznámil před odjezdem do Paříže a velmi usiloval o to, aby dostala povolení k výjezdu do Francie. Jak vyplývá ze záznamů StB, toto povolení bylo manželům Kredbovým československými úřady přesto zamítnuto (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885). Francii však toho roku navštívili.
[5] Podle záznamů StB se Šafránek v červnu 1956 zdržoval „[…] u své známé která je v předsednictvu nadační akce pro tvůrčí pracovníky a která by mu umožnila za 30 tis. měsíčně pobyt v nějakém pensionátě pro kultu. prac. na jihu Francie.“ (srov. Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).
[6] Anglicky „záminka“.
[7] Frank Rybka (1895–1970) poskytoval Martinů „alibi“ v podobě údajných společných prázdninových pobytů pro skladatelova setkání se svými důvěrnými přítelkyněmi Rosalií Barstow a Olgou Schneebergerovou.
[8] O možnosti uspořádání benefičního koncertu v Šafránkův prospěch píše Martinů již v dopise ze dne 29. ledna 1956 (CBM, PBM Kmš 830).
[9] Martinů často upozorňoval své přátele, aby nezmiňovali jméno jeho přítelkyně v korespondenci.
[10] Podrobnosti k objednávce hotelu Martinů sděluje v dopise CBM, PBM Kmš 836.
[11] Rosalie Barstow, přítelkyně B. Martinů.
[12] Skladatelův novotvar z anglického „quote“, zde ve smyslu „zmiňovat, uvádět“.
[13] Nadsázka odkazující na politickou situaci na Kubě a v dalších zemích. Vzhledem k tomu, že se M. Šafránek mohl přesunout do Paříže jen proto, že se stal agentem Státní bezpečnosti, byl zde pravidelně kontrolován svým řídícím důstojníkem a byl ve velmi špatné finanční situaci, dá se jen těžko předpokládat, že „by si to mohl nějak zařídit“.
|