[1] V levém horním rohu dopisu je tužkou rukou Miloše Šafránka „Tempo 1938–1945“.
[2] Má na mysli knihu Miloše Šafránka Bohuslav Martinů. The Man and his Music (Šafránek, 1944).
[3] Martinů, resp. Bartoš se mýlil. Šafránek ve své knize správně opakovaně uvádí premiéru v Basileji a další provedení v Bernu (Šafránek, 1944, s. 46, 120–121). Bartoše patrně zmátla zmínka o recenzi premiéry R. A. Moosera v ženevském deníku La Suisse (srov. Šafránek, 1944, s. 46). Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, byl premiérován 9. února 1940 v Basileji Paulem Sacherem a Basilejským komorním orchestrem. Skladba byla uvedena také v Ženevě dne 6. února 1941 Orchestre de la Suisse Romande za řízení E. Ansermeta (srov. Halbreich, 2007, s. 275).
[4] František Bartoš (1905–1973), hudební skladatel, po osvobození Československa člen umělecké správy České filharmonie. Bohuslavu Martinů zaslal v dopise z 9. srpna 1945 několik požadavků, na něž skladatel reaguje (ČMH, kopie v IBM, BarF 1945-08-09).
[5] Česká filharmonie byla založena v roce 1896.
[6] Bartoš požádal Martinů o nové skladby, které by mohla uvádět Česká filharmonie v nové sezóně i na festivalu Pražské jaro v květnu 1946.
[7] Martinů Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, byl v Praze uveden 24. dubna 1947, Českou filharmonii řídil Paul Sacher (srov. Halbreich, 2007, s. 276). I toto významné výročí se však uskutečnilo bez přítomnosti Martinů ve své vlasti.
[8] Článek rekapitulující skladatelovy válečné osudy a vzpomínka na Stanislava Nováka a Vítězslavu Kaprálovou byly další dvě žádosti Bartošova dopisu.
[9] Špatně čitelné.
[10] Tyto vzpomínky na houslistu Stanislava Nováka, skladatelku Vítězslavu Kaprálovou a dlouhé čekání na víza v Aix-en-Provence na přelomu let 1940 a 1941 později publikoval Miloš Šafránek v knize Bohuslav Martinů. Domov, hudba a svět v kapitole O svém životě a tvorbě (Praha, 1966, s. 324–344).
[11] Martinů má na mysli svůj rukopisný životopis patrně z roku 1941, uložený v CBM (PBM Na 24). Miloš Šafránek ho vydal v knize Bohuslav Martinů. Domov, hudba a svět (Praha, 1966, s. 317–324).
[12] Iniciála „B.“ označuje Františka Bartoše.
[13] Francouzsky, zde ve smyslu „konec konců“.
[14] Francouzsky „mladistvý víc než kdy jindy“.
[15] Špatně čitelné.
|