[1] Špatně čitelné.
[2] Špatně čitelné.
[3] Jan Löwenbach vyřizoval v dubnu 1944 pro Martinů žádost o členství v American Society of Composers, Authors and Publishers. V dopise Rudolfu Nissimovi zaslal také životopis a seznam skladeb (PNP, kopie IBM Löw 1944-04-27).
[4] Patrně měl na mysli Julia Harrisona (1885–1963), skladatele a dirigenta, který tehdy dirigoval BBC Northern Orchestra.
[5] Mihule k tomu dodává: „Z New Yorku spolu odjeli manželé Martinů 28. května na letní působiště do malého domku poblíž South Orleans (Cape Cod ve státě Massachusetts), tentokrát na doporučení Nadii Boulangerové. ,Tak jsme zde přistáli a konstatujeme, že tu je správná zima, je tu vlastně už podzim,‘ sděluje v dobré náladě své přítelkyni paní Helle Street-Moravcové, krajance původem z podkrkonošské Úpice, města bratří Čapků. ,Sedíme u ohně jako Dickensovi cvrčci u krbu a koukáme se z okna, jak mraky táhnou, a marně hledáme sluníčko, něco není v normálním stavu.‘“ (Mihule, 2002, s. 302).
[6] Anglicky „chata“.
[7] Špatně čitelné.
[8] Podobně se později ptal také Jana Löwenbacha (PNP, kopie v IBM Löw 1945-08-05). Dirigent Václav Talich byl na pět týdnů uvězněn za údajnou kolaboraci s nacisty.
[9] Karel Boleslav Jirák (1891–1972) byl souzen za nečestné jednání v období Protektorátu.
[10] Patrně má na mysli ministra zahraničí Jana Masaryka.
[11] Jedná se o publikaci Williama B. Ziffa The Gentlemen Talk of Peace z roku 1944.
[12] Mihule uvádí: „V blízkosti bydlila na letních prázdninách rodina ing. dr. Antonína Svobody, který přicházíval do domku manželů Martinů. Jeho majitelka, paní Nora Smithová, která jim ho pronajala, nabídla současně skladateli, aby příležitostně doučoval jednu z jejích dvou dcer hudbě, a otevřela mu ochotně i cestu ke klavíru, který mu byl potřebným nástrojem při kompoziční činnosti.“ (Mihule, 2002, s. 302–303).
[13] Špatně čitelné, pravděpodobně se jedná o anglický výraz pro „verandu“.
[14] Syn Miloš Šafránek sloužil za války jako letec RAF ve Velké Británii.
[15] Antonín Svoboda (1907–1980), vynálezce a kybernetik, přítel Bohuslava Martinů, se vrátil do Československa v roce 1946.
[16] Symfonie č. 4, H 305. Halbreich její vznik datuje mezi 1. dubna až 14. června 1945, nicméně z dopisu je zřejmé, že ani 15. června ji skladatel stále nedokončil (srov. Halbreich, 2007, s. 238; Choa, 2014, s. 236).
|