[South Orleans] June 15. 1945

Milý příteli,

děkuji za dopis, ty data pošleme dá to trochu práce všech­no vyhledati[1]. Löwenbach má okopírána[2] všech­na moje provedení za ty 4 leta, jistě by Vám to poslal.[3] Kdybyste mi chtěl napsati ten dopis správnou angličinou Harrisovi[4] byl bych moc rád, poslal bych jej odsud. Tak jsem to vyúřadoval a teď k aktuelním otázkám. Bylo zde zatraceně zima, ale dost dříví a hub; a potom je to suchá zima tak žádná rýma a když se pracuje na zahradě tak se oběh krve docela jinak upraví, i komponování zahřeje zvláště když je to Allegro.[5] Za to dodávání nových kalorií je tu spojeno s technickými obtížemi, není tu nic k dostání, tak jenom „vegetables“, možná v saisoně že to bude lepší, možná také že horší. Mně to neznepokojuje, je to vlastně dobrý regime pro starší pány omezit trochu ty stejky a uzeniny. Vzpomínali jsme na Vás v těch mrazech, a dnes je tu vichřice že to hýbe s cottage[6]. Práce jde dobře a budu hotov za pár dní, myslím že to je dobré, zvláště poslední věta „pushuje“[7]. Jinak nevím moc co se děje, jenom z Boston Herald, tam nic není, a v N. Y. Listu potěšující zprávy. Nebylo už nic o Talichovi?[8] A co Jirák?[9] Odjel už Fierlinger? A kdy přijede náš pán ze S. Franciska. Budete s ním mluvit?[10]

Umění máme pod kontrolou státu, jak jsem poznal v pro­jevu Kopeckého a také kulturu a to ostatní ale jinak to máme všechno demokratické. S tou Syrií, se to zapletlo přesně tak jak to předpověděl pan Ziff v „Gentleman talk of peace“[11] a asi mnoho jiných případů které předvídá se vyplní. Ke čtení jsem se dosud nedostal jsou tu lepší procházky. Jsme tu dosud úplně sami nikdo dosud nepřijel, a moc toho asi zde nebude.[12] Máme dvě „porche“[13] jednu prý v létě na spaní. Máte-li zprávy z domu napiště, že prý se může telegrafovati. Také zprávy od Miloše napište.[14] Svoboda[15] prý se vrátí domů brzo, žádal o profesuru. Jak se na nás uprchlíky dívají ještě nevíte? Kdy se čekají ty změny tady? Tak vám kladu takové otázky diplomatické, možná že se něco dozvím. Napište brzo mezitím bude Symfonie[16] hotová a dostanete čerstvé datum. Pozdravujeme Vás všechny a přejeme změnu počasí.

Srdečně

Váš

B. Martinů

^[1]      Špatně čitelné.

^[2]      Špatně čitelné.

^[3]      Jan Löwenbach vyřizoval v dubnu 1944 pro Martinů žádost o členství v American Society of Composers, Authors and Publishers. V dopise Rudolfu Nissimovi zaslal také životopis a seznam skladeb (PNP, kopie  IBM Löw 1944-04-27).

^[4]      Patrně měl na mysli Julia Harrisona (1885–1963), skladatele a diri­genta, který tehdy dirigoval BBC Northern Orchestra.

^[5]      Mihule k tomu dodává: „Z New Yorku spolu odjeli manželé Martinů 28. května na letní působiště do malého domku poblíž South Orleans (Cape Cod ve státě Massachusetts), ten­tokrát na doporučení Nadii Boulangerové. ,Tak jsme zde přistáli a konstatu­jeme, že tu je správná zima, je tu vlastně už podzim,‘ sděluje v dobré náladě své přítelkyni paní Helle Street-Moravcové, krajance původem z podkrkonoš­ské Úpi­ce, města bratří Čapků. ,Sedíme u ohně jako Dickensovi cvrčci u krbu a koukáme se z okna, jak mraky táhnou, a marně hledáme sluníčko, něco není v normálním stavu.‘“ (Mihule, 2002, s. 302).

^[6]      Anglicky „chata“.

^[7]      Špatně čitelné.

^[8]      Podobně se později ptal také Jana Löwenbacha (PNP, kopie v IBM Löw 1945-08-05). Dirigent Václav Talich byl na pět týdnů uvězněn za údajnou kolaboraci s nacisty.

^[9]      Karel Boleslav Jirák (1891–1972) byl souzen za nečestné jednání v období Protektorátu.

^[10]    Patrně má na mysli ministra zahraničí Jana Masaryka.

^[11]    Jedná se o publikaci Williama B. Ziffa The Gentlemen Talk of Peace z roku 1944.

^[12]    Mihule uvádí: „V blízkosti bydlila na letních prázdninách rodina ing. dr. Antonína Svobo­dy, který přicházíval do domku manželů Mar­tinů. Jeho majitelka, paní Nora Smithová, která jim ho pronajala, nabídla současně skladateli, aby příležitost­ně doučoval jednu z jejích dvou dcer hudbě, a otevřela mu ochotně i cestu ke klavíru, který mu byl potřebným nástrojem při kompoziční činnosti.“ (Mihule, 2002, s. 302–303).

^[13]    Špatně čitelné, pravděpodobně se jedná o anglický výraz pro „ve­randu“.

^[14]    Syn Miloš Šafránek sloužil za války jako letec RAF ve Velké Británii.

^[15]    Antonín Svoboda (1907–1980), vynálezce a kybernetik, přítel Bohu­slava Martinů, se vrátil do Československa v roce 1946.

^[16]    Symfonie č. 4, H 305. Halbreich její vznik datuje mezi 1. dubna až 14. června 1945, nicméně z dopisu je zřejmé, že ani 15. června ji skladatel stále nedokončil (srov. Halbreich, 2007, s. 238; Choa, 2014, s. 236).