This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below.

[Ridgefield] May 11. 1944

Milý příteli,

Děkuji za dopis, ta kniha je zaplacena u Scribnera[1] (asi 13–14 Avril) až půjdete okolo stavte se tam. Jinak už jsme zde zařízení prozatím zahradničíme a necháme se štípat od much, je tu moc hezky, v noci ještě zima a práce dost, na zahradě, v domě, stříhat pelorose[2]. nosit dříví do krbu, shrabovat listí. Jsme zde až trochu moc na samotě, vlastně jsme tu asi dosud docela sami a Ridgefield[3] je asi 3 mills. Trochu jsem četl ale ten náš přítel mne moc zklamal s tou jeho planetary to se[4] mi zdá moc nehotový system,[5] to se ví někdo to musí začít ale mám dojem že ta direkce je chybná, to se nedá takhle měřit zvláště když ještě neznám ty opravdu nové prvky které do toho určitě přijdou a je to hodně visionářské jenomže taková nějaká lidská víra, ta emotionelní (v tom jsou ty zázraky, convinction[6] tam schází a i když tam je, tak není přesvědčující, tak to není conviction.

Myslím že v těch dřívějších knihách je to lepší, protože jen konstatoval věci, a to je myslím vlastně to co se musí dělat, jako scientisti, jenom konstatovat, koukat a shromažďovat materiál a vidět jak to do sebe zapadá nebo ne, ale co z toho vyjde nemužeme určovat protože nemáme mnoho složek, a hlavně lidských složek a hlavně tedy nemůžeme už dnes dělat závěry. On sám to ostatně konstatuje když píše o těch hedonistech na francouzských salonech a co se z toho pak vyvinulo. Tak se mi ta disertace roztáhla.[7]

Pustil jsem se do té Symfonie[8] ale musím to ze sebe zrovna tahat, nevím co to se mnou je teďka, něco není v pořádku. Pořád se mi zdá že už jsme se vrátili domů a takové historky. Tak zase napište brzo a moc Vás všechny pozdravujeme

Váš

B. Martinů