Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání05.11.1939
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 746
Signatura v IBMŠafM 1939-11-05
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDokončil Polní mši a pořídil její kopii; pomýšlí na její provedení v Praze a v Americe; žádá o adresy různých dirigentů a rozhlasů - zná jen Kusevického; v Chicagu je olomoucký Heller; rekapituluje poslední dopis, protože asi neuvedl celou adresu; má to "zamotané" a neví si rady; byl zde prezident /Beneš/ a mluvil s ním "pár slov"; v koncertech něco dělá jen Munch; "moje dnešní dispozice jsou v takovém nepořádku, že nemám ani na nic mysl".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 5 / 11 1939.



 



Milý příteli,



 



mám takový neuplný dojem že jsem při posledním dopise asi před měsícem nenapsal celou adresu, ale snad jste jej přece dostal do hotelu. Nicméně píši znovu a sice hlavně k vůli té Polní mši“[1] kterou jsem dokončil a udě­lal kopii, jednu se pokusím odeslat do Prahy[2] a tu druhou bych mohl poslat do Ameriky kdyby byla možnost provedení, anglický text si opatřím jednalo by se ovšem orchestr. material, který by bylo možno pořídit. Zde se sice uvažuje o české edici ale to je jenom plán,[3] kdo ví co z toho bude. Je to pro mužský sbor (baryton solo) a piano – harmonium 2 picoli, 2 clarinetti 3 tropetti, 2 tromboni a mnoho bubínků a zvonečku všelijakých.[4] Byl bych rád kdybych to mohl dostat do Prahy aby se to hlavně tam provedlo. Trvání je 25 minut. Napište mi o možnostech tam! Mezi Čechy v Chicagu by to nešlo?[5] Napište mi prosím také adresy různých dirigentů nebo Radií na které bych se mohl případně obrátit dopisem. Mám jenom Koussevitzkého[6]. Možná že by to provedla M. Coolidge, napíšu ji také.[7] Je tam také z Olomouce Heller 1034 N. La Salle Chicago III.[8] A co Vy děláte a co Germaine. Měli bychom míti od Vás zprávy, provede někde koncert?[9] Ještě Vám v krátkosti rekapituluji poslední dopis a všelijaké dojmy. Já sám to mám tak zamotané všechno že nevím ani jak z toho se zdravou kůží se dostanu, přišlo mi toho moc najednou a nevím si rady.[10] Dohromady nic nedělám, ztrácím čas a raději Vám o tom nebudu psát. Byl tu pan president a mluvil jsem s ním, pár slov.[11] Jinak jsem tu úplně nepotřebný, ani žádné zásluhy si nezískávám jako ti všichni druzí a ta situace je asi stále stejná, jenom že přece ta parta okolo p. Ribky[12] se dostala dohromady, mají své bureau a dosti schopných lidí a tak se to přece snad hne. Vy asi máte přesnější zprávy o tom všem, já mezi ně přijdu málo, skoro vůbec ne. Nic se nehraje jenom francouzské věci z koncertů je jenom Munch[13] který něco dělá, ale zdá se že to ostatní také přijde. Nezlobte se na mne pro tento roztrhaný dopis, ale moje duševní disposice jsou v takovém nepořádku že nemám ani na vše mysl. Moc Vás pozdravuji i Germaine a těším se že mi brzo o sobě napíšete.



Srdečně Váš B. Martinů



 


Věcné poznámky k DP

[1]      Harry Halbreich k dataci kantáty Polní mše, H 279, nepřesně uvádí: „Paris, 4. November-Dezember 1939 (Frühfassung schon Oktober?)“ (Halbreich, 2007, s. 451), zatímco Jaroslav Mihule v chronologickém přehledu roku 1939 zmiňuje: „Paříž X.-4.XI. POLNÍ MŠE, kant. (do­končena ve Vieux Moulin)“ (Mihule, 2002, s. 588). První zmínka v korespondenci Martinů se objevuje v dopise Karlu Šebánkovi z 5. října 1939 (CBM, PBM Kkš 913). Miloši Šafránkovi sdělil, že kantátu dokončil 5. listopadu 1939 (CBM, PBM Kmš 746).



 



[2]      Pavlu Deutschovi sdělil 23. prosince 1939, že jednu partituru pos­lal do České filharmonie (v soukromém vlastnictví, kopie v IBM Deu1939-12-23).



 



[3]      Nakladatelství Melantrich kantátu vydalo až po druhé světové válce, v roce 1947.



 



[4]      Jak uvádí Jaroslav Mihule, toto obsazení ovlivnil dirigent Vilém Tauský, který se přihlásil jako dobrovolník do armády a v Adge měl za úkol sestavit vojenskou hudbu. Obsazení odpovídalo tomuto vznikajícímu sboru (srov. Mihule, 2002, s. 298).



 



[5]      Premiéra kantáty Polní mše se uskutečnila až v únoru 1946 v Praze.



 



[6]      Sergej Kusevickij, šéfdirigent Boston Symphony Orchestra.



 



[7]      Elizabeth Sprague Coolidge podporovala také National Symphony Orchestra ve Washingtonu. Ani ten Polní mši, H 279, tehdy neprovedl.



 



[8]      Opět zmiňuje Adolfa Hellera, bývalého šéfa opery v Olomouci.



 



[9]      Koncert pro klavír č. 2, H 237.



 



[10]    Také v tomto dopisu naznačuje těžkosti, které přináší nejistá mezi­národní situace a osobní komplikace ve vztahu s Vítězslavou Kap­rálovou a manželkou Charlotte.



 



[11]    Má na mysli Edvarda Beneše, který v té době stál v čele exilové vlá­dy a zahraničního protifašistického odboje. V té době však ještě nezastával funkci prezidenta.



 



[12]    Martinů zaměňuje písmeno „p“„b“ ve jméně Hubert Ripka také v dalších dopisech (CBM, PBM Kmš 749).



 



[13]    Dirigent Charles Munch uvedl v rácmi Concerts du Triton 8. května 1939 Tre ricercari, H 267 (srov. Halbreich, 2007, s. 274).



 


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Chicago, Illinois
Olomouc
Praha
Person as subject
Composition as subject
« previous
ID 2629 (entry 1000 / 1000)
next »