Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání05.11.1939
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 746
Signatura v IBMŠafM 1939-11-05
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDokončil Polní mši a pořídil její kopii; pomýšlí na její provedení v Praze a v Americe; žádá o adresy různých dirigentů a rozhlasů - zná jen Kusevického; v Chicagu je olomoucký Heller; rekapituluje poslední dopis, protože asi neuvedl celou adresu; má to "zamotané" a neví si rady; byl zde prezident /Beneš/ a mluvil s ním "pár slov"; v koncertech něco dělá jen Munch; "moje dnešní dispozice jsou v takovém nepořádku, že nemám ani na nic mysl".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 5 / 11 1939.



 



Milý příteli,



 



mám takový neuplný dojem že jsem při posledním dopise asi před měsícem nenapsal celou adresu, ale snad jste jej přece dostal do hotelu. Nicméně píši znovu a sice hlavně k vůli té Polní mši“[1] kterou jsem dokončil a udě­lal kopii, jednu se pokusím odeslat do Prahy[2] a tu druhou bych mohl poslat do Ameriky kdyby byla možnost provedení, anglický text si opatřím jednalo by se ovšem orchestr. material, který by bylo možno pořídit. Zde se sice uvažuje o české edici ale to je jenom plán,[3] kdo ví co z toho bude. Je to pro mužský sbor (baryton solo) a piano – harmonium 2 picoli, 2 clarinetti 3 tropetti, 2 tromboni a mnoho bubínků a zvonečku všelijakých.[4] Byl bych rád kdybych to mohl dostat do Prahy aby se to hlavně tam provedlo. Trvání je 25 minut. Napište mi o možnostech tam! Mezi Čechy v Chicagu by to nešlo?[5] Napište mi prosím také adresy různých dirigentů nebo Radií na které bych se mohl případně obrátit dopisem. Mám jenom Koussevitzkého[6]. Možná že by to provedla M. Coolidge, napíšu ji také.[7] Je tam také z Olomouce Heller 1034 N. La Salle Chicago III.[8] A co Vy děláte a co Germaine. Měli bychom míti od Vás zprávy, provede někde koncert?[9] Ještě Vám v krátkosti rekapituluji poslední dopis a všelijaké dojmy. Já sám to mám tak zamotané všechno že nevím ani jak z toho se zdravou kůží se dostanu, přišlo mi toho moc najednou a nevím si rady.[10] Dohromady nic nedělám, ztrácím čas a raději Vám o tom nebudu psát. Byl tu pan president a mluvil jsem s ním, pár slov.[11] Jinak jsem tu úplně nepotřebný, ani žádné zásluhy si nezískávám jako ti všichni druzí a ta situace je asi stále stejná, jenom že přece ta parta okolo p. Ribky[12] se dostala dohromady, mají své bureau a dosti schopných lidí a tak se to přece snad hne. Vy asi máte přesnější zprávy o tom všem, já mezi ně přijdu málo, skoro vůbec ne. Nic se nehraje jenom francouzské věci z koncertů je jenom Munch[13] který něco dělá, ale zdá se že to ostatní také přijde. Nezlobte se na mne pro tento roztrhaný dopis, ale moje duševní disposice jsou v takovém nepořádku že nemám ani na vše mysl. Moc Vás pozdravuji i Germaine a těším se že mi brzo o sobě napíšete.



Srdečně Váš B. Martinů



 


Věcné poznámky k DP

[1]      Harry Halbreich k dataci kantáty Polní mše, H 279, nepřesně uvádí: „Paris, 4. November-Dezember 1939 (Frühfassung schon Oktober?)“ (Halbreich, 2007, s. 451), zatímco Jaroslav Mihule v chronologickém přehledu roku 1939 zmiňuje: „Paříž X.-4.XI. POLNÍ MŠE, kant. (do­končena ve Vieux Moulin)“ (Mihule, 2002, s. 588). První zmínka v korespondenci Martinů se objevuje v dopise Karlu Šebánkovi z 5. října 1939 (CBM, PBM Kkš 913). Miloši Šafránkovi sdělil, že kantátu dokončil 5. listopadu 1939 (CBM, PBM Kmš 746).



 



[2]      Pavlu Deutschovi sdělil 23. prosince 1939, že jednu partituru pos­lal do České filharmonie (v soukromém vlastnictví, kopie v IBM Deu1939-12-23).



 



[3]      Nakladatelství Melantrich kantátu vydalo až po druhé světové válce, v roce 1947.



 



[4]      Jak uvádí Jaroslav Mihule, toto obsazení ovlivnil dirigent Vilém Tauský, který se přihlásil jako dobrovolník do armády a v Adge měl za úkol sestavit vojenskou hudbu. Obsazení odpovídalo tomuto vznikajícímu sboru (srov. Mihule, 2002, s. 298).



 



[5]      Premiéra kantáty Polní mše se uskutečnila až v únoru 1946 v Praze.



 



[6]      Sergej Kusevickij, šéfdirigent Boston Symphony Orchestra.



 



[7]      Elizabeth Sprague Coolidge podporovala také National Symphony Orchestra ve Washingtonu. Ani ten Polní mši, H 279, tehdy neprovedl.



 



[8]      Opět zmiňuje Adolfa Hellera, bývalého šéfa opery v Olomouci.



 



[9]      Koncert pro klavír č. 2, H 237.



 



[10]    Také v tomto dopisu naznačuje těžkosti, které přináší nejistá mezi­národní situace a osobní komplikace ve vztahu s Vítězslavou Kap­rálovou a manželkou Charlotte.



 



[11]    Má na mysli Edvarda Beneše, který v té době stál v čele exilové vlá­dy a zahraničního protifašistického odboje. V té době však ještě nezastával funkci prezidenta.



 



[12]    Martinů zaměňuje písmeno „p“„b“ ve jméně Hubert Ripka také v dalších dopisech (CBM, PBM Kmš 749).



 



[13]    Dirigent Charles Munch uvedl v rácmi Concerts du Triton 8. května 1939 Tre ricercari, H 267 (srov. Halbreich, 2007, s. 274).



 


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Lokace jako předmět
Chicago, Illinois
Olomouc
Praha
Osoba jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2629 (záznam 1 / 0)
další »