[Paříž, květen 1939]

Milý příteli

dostávám Váš dopis z 25 / IV. a odepisuji ihned a ihned zasílám celou svoji činnost v obrazech. Co se týče Vašeho dojmu o vedení zde, mám silný dojem že se nemýlíte jen­že mě zde teď odsunuli na vedlejší kolej (což neznamená že by ti na první koleji nějak zvláště se vyznamenávali prací) no zkrátka se toho moc nedovím a spolehal jsem na Hrubého i Kolarze[1] že Vám podají přesnější zprávy. Byl zde ten Congres Čechů,[2] četně navštíven a O.[3] měl velkou řeč trochu o politice, (pár anekdot) a samozřejmě hlavně o sobě, hájil se proti různým nařčením které zde asi hodně kolují a sice že není ani dobrý Slovák ani Čech a ty staré historie s jeho žádanou revisí v prosinci a jak to vše předvídali.[4] Nejhorší bylo ovšem že také předvídal že my ty Slováky asi budeme utiskovat a že je asi nenecháme dýchat, a dojem z téhle stránky byl jakoby skutečně ti Sl. se byli od nás oddělili ne proto že je nějaký Hitler ale proto že jsme se k nim nedemokraticky chovali. A to nebyl jenom můj dojem. Ale Čecháčkové v sále stejně hlasitě aplaudovali a měli z toho skoro radost. A potom samozřejmě tam nebyl on co utekl z bojiště (velký potlesk), co tu legaciu[5] nevydal, také si ty svoje bývalé zásluhy nenechal zaplatit a byl to jenom on sám, no zkrátka přečetl všechny moje staré články a tak jsem během řeči uvažoval jestli bych se vlastně neměl vrátit do Prahy na tu konservatoř. Češi zde se ukázali jako ovce, ačkoliv vím že mnohé spolky jako Sokol i Dělnická mají značné obavy a stále se ptají co dělá B.[6] a co Amerika. O. se samozřejmě v celé dlouhé řeči nezmínil ani slovem, ale když na konec Hanuš[7] přečetl telegram B. tak ovšem byly veliké ovace a tak jsem se trochu dostal z té smutné nálady a také H. Mann[8] který se přihlásil o slovo a mluvil moc krásně. Tak tolik z kongresu. Ze studentů je jich dost kteří pracují na plno ale jsou i ti kteří zřejmě se otočili na 100% a myslím že jsou mezi nimi ti kteří donášejí čerstvé zprávy na něm. legaci, o čemž se ví a přes to asistují na všech schůzích. Byl to zase jediný Hanuš který jednoho pana doktora direktně vyhodil z Kolonie. Ten p. doktor nějaký Hauner mu přišel direktně nabídnouti svoje služby zprostředkování mezi Kolonii a něm. legací (Je to stipendista. ) Je jich zde více takových fašounů, nevím z čeho žijí a soustřeďují se okolo generálky Pellea, a odtamtud také se šíří noviny jako že český stát bylo uplné monstrum, které nebylo schopné života a proti Masarykovi[9] i B. no to Vám ani nechci psát. Bez jakékoli reakce ovšem zůstávají i články v novinách (pan Monzia, k tatiem Franc.) Je suis partant[10] (koupený skoro veřejně od Němců) kde se tvrdí že nesmí dojíti k tomu aby Čsr.[11] bylo znovu obnoveno. Legace převzala ovšem vedení a všechny komise kulturní a.t.d. i Kolonie jsou ji podřizeny, prostředník je Ducháček[12], který se mi zdá se v tom uplně ztratil a zhubnul. No a já jsem vypadnul dělám si zase svoji práci mám premieru v Tritonu v pondělí[13] a požádal jsem kamarády copainy[14] aby mi napsali kritiky politické které Vám ihned pošlu abyste s nimi mohl udělati trochu propagandy. Tak je to vše více smutné ale prosím nechte si všechno ještě potvrdit od lidí objektivnějších protože já se možná na to dívám křivě a mrzí mě že tu nemáme jediného „člověka“ a že jsme vůbec na tam v celku takoví neschopní, to jsou ty dojmy když jsem viděl ty Čechy pohromadě a tak je i možno že jsem se i mýlil ale myslím že v hlavních obrysech to je správné a také jsem přesvědčen že byste zde mnohem hodně radosti i klidu způsobili kdyby Amerika účinněji a zřetelněji zasáhla (přes Kolonii?) do této situace. O.[15] důvěru rozhodně nemá ale nikdo proti němu samozřejmě nevystoupí. Já teď škrábu noty abych si vydělal na cestu a mám takové všelijaké osobní starosti rázu velmi vážného, že mi to všechno přerůstá přes hlavu[16]. Také mám dojem že officialně (v Radiu, a.t.d.) nás vlastně považují i zde než za protektorát.[17] Kulturně se zde neděje nic, lidi z Prahy přijedou a zmizí, byl tu Hoffmeister,[18] Fir­kušný,[19] bojí se mluvit. U nás už prý není takový klid a lidé se začínají bouřiti ale zprávy jsou konfuzní a často vymýšlí! Naši kluci prý si zakopali mnoho zbraní i kulomety proti letadlům ale mnoho lidí zase z toho profituje aby se dostali na pěkné místo. Pro mě stále počítají že se vrátím a chystají to místo na konservatoři jakoby se nic nestalo.[20] Přijede prý sem Kousewitzký[21], tak bych jej vyhledal a promluvil o těch možnostech o kterých jsem psal, co Vy o nich soudíte. Nebylo by opravdu možno když už náš stát doma pro mě nic neudělal,[22] že by aspoň tam nynější zahraničí se o mě nějak postaralo a mě využitkoval, vždyť za těmi hranicemi nemáme skoro ni­koho. Já nevím jak u Vás ale zde není opravdu ani literat ani muzikant, nikdo. Tak myslím že by to nebyla ztracená akce a že by to bylo proveditelné. S tou válkou je to teď zase nerozhodné a když už pomyslím že jsme ztratili domov proto abychom zachránili Poláky, tak se mi z toho točí hlava a jestli tu zůstanu tak zmagořím nadobro. Už jste jistě dostal moje dopisy, Dushkin[23] vůbec neodepsal a tak nevím co se s ním děje. Moc Vás pozdravuji a závidím Vám že mužete pracovati zatím co my zde si koušeme nehty. Malá K.[24] Vám prý psala a také B.[25] Kdyby šlo pro ni také něco nalézti byl bych rád.

Zdravím Vás i Germaine Váš B. Martinů

^[1]      Walter Kolarz, novinář.

^[2]      29. a 30. dubna 1939 se konal v Paříži III. sjezd Čechů a Slováků ve Francii (Namont, 2015, s. 479).

^[3]      Zde i ve všech dalších případech v tomto dopise je iniciálou „O.“ myšlen vyslanec Štefan Osuský.

^[4]      Navazuje na zprávu z předchozího dopisu o III. sjezdu Čechů a Slo­váků ve Francii.

^[5]      Martinů ironizuje Osuského projev za pomoci slovenského výrazu. Podobně jako Šafránek byl také Martinů stoupencem Edvarda Beneše a v opozici vůči Štefanu Osuskému.

^[6]      Iniciálou „B.“ označuje v celém dopise Edvarda Beneše, který po pre­zidentské abdikaci v roce 1938 pobýval ve Spojených státech a v roce 1939 se přesunul do Paříže a Londýna, aby sestavil exilovou vládu.

^[7]      Karel Hanuš, tajemník Československé kolonie ve Francii.

^[8]      Spisovatel Heinrich Mann (1871–1950) emigroval po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 do Francie a v roce 1935 získal československé státní občanství.

^[9]      Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident ČSR.

^[10]    Francouzsky „jsem připraven“.

^[11]    Špatně čitelné.

^[12]    Ivo Ducháček, novinář.

^[13]    V rámci cyklu Concerts du Triton provedl Charles Munch s Orchester der Société Philharmonique skladbu Tre ricercari, H 267 (srov. Halb­reich, 2007, s. 274).

^[14]    Martinů zde výjimečně používá slova téhož významu v češtině i fran­couzštině.

^[15]    Iniciála „O.“ označuje vyslance Štefana Osuského.

^[16]    Zřejmě má na mysli komplikované osobní vztahy s Vítězslavou Kap­rálovou a manželkou Charlotte.

^[17]    Po ústupcích spojenců obsadila německá armáda 15. března 1939 Československo. Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava.

^[18]    Výtvarník a spisovatel Adolf Hoffmeister (1902–1973) emigroval po okupaci Československa do Francie.

^[19]    Klavírista Rudolf Firkušný (1912–1994) odcestoval po okupaci Česko­slo­venska na zahraniční turné, z něhož se již nevrátil. Až do kapitulace Francie žil v Paříži a exilová vláda jej vysílala na propagační koncerty české hudby.

^[20]    Po odchodu Vítězslava Nováka z mistrovské školy pražské konzervatoře se uvol­nilo nové místo. A proto znovu začaly debaty o jeho obsazení, navzdory okupaci Československa. Rodině do Poličky sdělil Martinů v červnu 1939: „O konservatoři nevím nic ale zdá se že nepadne žádné roz­hodnutí a že se místo pro okamžik obsazovat nebude, myslím že počítají se mnou ale vědí že bych se teď asi nevrátil tak asi také počkají.“ (CBM, PBM Kr 274).

^[21]    Vrací se k úvahám o nových objednávkách, které by projednal s diri­gentem Sergejem Kusevickým.

^[22]    Martinů tím naráží na svůj neúspěšný pokus o profesuru na pražské konzervatoři, kde počítal s podporou ministerstva.

^[23]    Houslistu Samuela Dushkina oslovil ohledně dalších objednávek.

^[24]    Vítězslava Kaprálová zaslala Miloši Šafránkovi dopis 3. května 1939: „[…] nechtěla bych se vracet do Čech a největší mou touhou by bylo odjeti do Ameriky a s Vámi býti přítomna i zúčastněna při boji za naši samostatnost. Psala jsem již v tom smyslu i pres. Benešovi.“ (CBM, bez signatury, fond Miloše Šafránka, př. č. 77/1997/4).

^[25]    Kaprálová se zmínila Šafránkovi v dopise z 14. června 1939: „Rovněž psal president Dr. Beneš. přislíbil prostřednictvím pana konsula Han­ča zakročit u příslušných kruhů v můj prospěch.“ (CBM, bez signatury, fond Miloše Šafránka, př. č. 77/1995/4).