[1] Stanislav Novák, houslista a přítel B. Martinů.
[2] Josef Schieszl požádal téhož dne o pomoc ve prospěch Bohuslava Martinů přednostu československého Ministerstva školství a národní osvěty Zdeněka Wirtha (1878–1961) (ČMH, G 11701, kopie v IBM Schj 1936-07-04b).
[3] Iniciála označuje v tomto dopise Jaroslava Křičku.
[4] Martinů se dále zajímal o profesorské místo na mistrovské škole pražské konzervatoře. Preference Jaroslava Křičky byly značné, což Schieszl nepřímo dříve naznačil. Současně doporučil, aby Martinů požádal o podporu Václava Talicha (ČMH, G 11691, kopie v IBM SchJ 1936-07-04a).
[5] Redaktoru nakladatelství Melantrich Karlu Šebánkovi (1903–1980)
proto napsal Bohuslav Martinů 12. září 1936: „Prosím vás mohl byste mi brzo napsat co se tam děje, snad se dozvíte. Myslím, že ta věc je prohrána, slyše jsem, že se profesoři na konz. rozhodli pro Křičku, ale nemohu dostat odnikud potvrzení, že ten návrh byl už předložen ministerstvu.“ (CBM, PBM Kkš 902).
[6] V červnu žádal Martinů Václava Talicha o informace a „zásah v můj prospěch“. Současně vyjádřil obavu, že vše dopadne „po domácku, t.j. pro Křičku“ (12. června 1936, Kuna, 1970/2, 232). Talich mu 26. června 1936 odpověděl, že žádné informace nemá (MČK, kopie v IBM Tal 1936-06-26).
[7] Jan Branberger, správce pražské konzervatoře.
[8] Na základě hlasování byl vybrán skladatel Jaroslav Křička.
[9] Francouzsky „c’est bien réfléchi“, zde ve smyslu „jak navrhujete“.
[10] Šafránek patrně navrhl, aby se Martinů ucházel také o místo na praž-
ské konzervatoři (která byla „střední školou“) a později po odchodu Vítězslava Nováka přešel na mistrovskou školu.
[11] Jaroslav Křička získal místo řádného profesora na mistrovské škole.
[12] Ani intervence přes ministerského předsedu Milana Hodžu nebyla úspěšná.
[13] Zmiňovaný dopis Karla Šebánka je dnes neznámý. Údajnou hybatelkou měla být dcera prezidenta Masaryka Alice Masaryková (1879–1966).
[14] František Pala (1887–1964), muzikolog.
|