Praha 9./2. 1936.

Milý příteli,

tak se konečně dostávám k jakémusi dopisu, po těch všech útrapach v divadle. Premiera dopadla báječně co se týče příjetí, těsně před začátkem přišel p. prezident s paní[1] a v pause jsem byl zavolán k němu do lože.[2] Myslím že se mu to moc líbilo, zůstali oba až do konce, vyptával se mě jak jsem ty texty našel a zkrátka jsem měl pořádnou trému před ním, ale byl moc milý. Byl tam současně také m. Frank v loži, a sešel se mnou potom až ke mě do lože dolu aby poznal moji maminku[3] a gratuloval ji. Pak tam byl také m. Krofta[4] a vůbec takřka celé zahraničí.[5] To si dovedete představit co to bylo v divadle za poplach, za scénou od těch nejnižších až do těch špiček na ty to zvláště působilo. Taky na moji posici zde to mělo ohromný učinek, zvláště pří­tomnost presidenta a bylo to skutečně od něho moc hezké. Dr. Schieszl byl rovněž s celou rodinou a mluvili s maminkou.[6] M^me Germaine byla s námi v naši loži, myslím že byla trochu ztracena v celé té naši familii.[7] Maminka to se rozumí byla ohromně šťastna. O premieře Vám řeknu svoje mínění v Paříži je to dlouhá historie poměrně to dopadlo dobře. Na konservatoři se [† úplně pro †] všem [věta] a tak myslím, (ku svému žalu [†] moc dobře a že to taky dopadne dobře [†] dlouhá historie kterou Vám vylíčím také v Paříži [†] se Zweigem[8] a počkám zde naň na středeční [†] a pak pojedu zpět. M^me Germaine se také daří dobře [†] také dosti, [†] a zítra ji uslyším v koncertě. Byl jsem [†].

Myslím že zde bude míti velký úspěch, ten Debussy je moc hezký, jak to dělá Zweig a Mozarta hraje jistě velmi hezky a se Zemlinským to bude krásné.[9] Talicha jsem dosud neviděl ale říká se že je už zde. Čeká ho tu velká práce a nevím nemáli z toho strach. Mě se také stýská po Charlottě, měl jsem na ni zlost že nešla na koncert. Zde se pokud vím neobjevila žádná zpráva o Tritonu a také jsem to nechytil radiem. Měl jsem z toho radost že to tak dopadlo a jak jste snad objevili toho Vivaldiho v II. větě.[10]

Přijedu zpět v pátek a tak bych Vás v sobotu ráno vyhl[edal] na legaci a povím Vám všechny novinky o obou koncertech M^me Germaine.

Srdečně Vás zdravím a těším se na shledanou a na Paříž.

Váš

B. Martinů

^[1]      Premiéru opery Hry o Marii, H 236, v Národním divadle v Praze dne 7. února 1936 zhlédl také prezident Československé republiky Edvard Beneš s manželkou Hanou Benešovou (1885–1974).

^[2]      O přítomnosti prezidenta Beneše na premiéře se zmiňuje také Josef Schieszl v dopise Miloši Šafránkovi ze 7. února 1936 (ČMH, G 11705, kopie v IBM SchJ 1936-02-07a).

^[3]      Karolina Martinů, skladatelova matka.

^[4]      Přítomen byl rovněž budoucí ministr zahraničí Kamil Krofta.

^[5]      Premiéry se účastnil také ministr školství Emil Franke.

^[6]      O Schieszlově přítomnosti na premiéře již Šafránek patrně věděl z jeho dopisu ze dne 7. února 1936 (ČMH, G 11705, kopie v IBM SchJ 1936-02-07a).

^[7]      Germaine Leroux na rozdíl od svého manžela zhlédla premiéru v Pra­ze, neboť v té době koncertovala v Československu.

^[8]      Fritz Zweig (1893–1984), dirigent, skladatel a klavírista, tehdejší dirigent Neues Deutsches Theater (Nového německého divadla v Pra­ze).

^[9]      Martinů patrně reaguje na plánované turné Germaine Leroux a di­ri­genta a klavíristy Fritze Zweiga, na němž zřejmě provedla také Fantasii pro klavír a orchestr francouzského skladatele Clauda De­bussyho (1862–1918) a další blíže neurčené skladby Wolfganga Ama­dea Mozarta a Alexandra Zemlinského (1871–1942).

^[10]    29. ledna 1936 se v Paříži v rámci koncertů Triton konala premiéra Koncertu pro cembalo a malý orchestr, H 246.