[Praha] Pátek. [? leden 1936]

Milý příteli,

píši Vám poslední události v otázce konservatoře. Mlu­vil jsem s dr. Schieszlem a myslím že sám zakročil u Hoff­meistra[1] a Branbergra[2], protože jsem moc vlídně od obou přijat když jsem si tam nesl žádost. Pak mě přijal také m. Krofta[3], který mi ovšem nic neslíbil [†] byl moc milý. V pondělí jdu ještě k dr. Schieszlovi. Dozvím se od něho[4] jak se tvářili Hoffmeister i Branberger. Hlavní věcí je aby neprošla ta kandidatura Widemana[5] na ministerstvu. Ale teď se ovšem neví jak se rozhodne ministr zdá se spíše že to všechno už předá svému nástupci a že do ničeho už nebude zasahovat. Prosím Vás kdyby byl Franke,[6] bylo by [†] mě dověděl aby snad Karel[7] kterého [†] mě nepředešel.[8] Udělal jste sám [†] jistě teď nebudete míti čas ale [†] o tom věděl. Talich[9] zde [†]. Talich ostatně [†] špatně v divadle vlastně to nebude vůbec, bude z toho asi pořádná ostuda. V Divadle to je úplný chaos a tak budu rád když premiera bude 15 února a já zde sotva budu na premieru protože mě to stojí moc peněz.[10] Byl bych rád kdybyste mi napsal zdali bych a co měl podniknouti dokud jsem zde. Ještě bych měl jednu prosbu. Prosím Vás kupte mi a pošlete co možná brzo tu židovskou divadelní hru Dybouk[11], vyšlo to v kolekci [soudobých][12] her divadelních, taková žlutá knížka u Rieder myslím Place St. Sulpice. Autora neznám (snad Aski?)[13] ale to najdou. Prosím Vás brzo chtěl bych s tím [†] bych to zařídil dokud jsem zde. Stáňa Novák[14] měl včera [zase po koncertě][15] takový nervový záchvat a tak je jako [†].

Moc Vás zdravím i Madame[16] a těším se že mi napíšete a tu knížku prosím brzo pošlete.

Děkuji!

Srdečně Váš

B. Martinů

^[1]      Karel Hoffmeister (1868–1952), klavírista a pedagog, profesor praž­ské konzervatoře.

^[2]      Jan Branberger (1877–1952), hudební vědec, spisovatel, v letech 1924–1938 správce pražské konzervatoře. Martinů toto příjmení často zkracoval na „Branbergr“. V tomto dopise osciluje mezi „Bran­bergr“ a „Branberger“.

^[3]      Kamil Krofta (1876–1945), historik, politik, diplomat 29. února 1936 byl jmenován ministrem zahraničí Československa, od roku 1927 byl zástupcem ministra zahraničí Edvarda Beneše a poté Milana Hodži.

^[4]      Špatně čitelné.

^[5]      Také v tomto dopise se snaží zabránit kandidatuře varhaníka Bedřicha Anto­nína Wiedermanna, profesora pražské konzervatoře (srov. dopis z 6. ledna 1936, CBM, PBM Kmš 726).

^[6]      Emil Franke (1880–1939), politik, od 26. ledna 1936 ministr školství ČSR.

^[7]      Další snaha o blokování kandidatury hudebního skladatele Rudolfa Karla na místo profesora mistrovské školy pražské konzervatoře.

^[8]      Opakovaně se vrací k jednání na pražské konzervatoři s Karlem Hoff­meisterem, Janem Branbergerem a ministrem Emilem Frankem. Sou­časně se snaží zabránit volbě Bedřicha Wiedermanna a Rudolfa Karla.

^[9]      Václav Talich, šéf opery Národního divadla.

^[10]    Opět se vrací k nové inscenaci opery Hry o Marii. Premiéra se v Ná­rod­ním divadle v Praze uskutečnila o týden dříve, 7. února 1936 (srov. poznámky k dopisu z 6. ledna 1936, CBM, PBM Kmš 726).

^[11]    S. Ansky: Le Dibbouk légend dramatique en 3 actes. Paris: Edititon Rieder, 1927.

^[12]    Špatně čitelné.

^[13]    S. Ansky (vlastním jménem Shalome Zanvl Rappoport, 1863–1920), spisovatel a dramatik.

^[14]    Martinů se v dopisech opakovaně zmiňuje o nervových potížích pří­tele houslisty Stanislava Nováka.

^[15]    Silně poškozený dopis, spatně čitelné.

^[16]    Pozdravení Šafránkově manželce Germaine Leroux.