| [1]Charlotte Quennehen (1894-1978), budoucí manželka BM. 
 
 [2]Rodina dr. Jaromíra Špačka (1895-1968), pracovníka čsl. zastupitelství v Paříži a jeho manželky Anny Špačkové, rozené Markové. 
 
 [3]Pravděpodobně se jedná o reakce na blahopřání ke skladatelovým 40. narozeninám, které oslavil 8. 12. 1930 (CBM, PBM Kr 25), k Vánocům a novému roku. 
 
 [4]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32). 
 
 [5]Může se jednat o článek La Bagarreotištěný v poličském časopise Jitřenka, roč. 49, č. 19, s. 302-303 (Jirglová 2013, s. 17, 54). 
 
 [6]O odeslání dopisu „strýčkovi“ BM informoval svou rodinu v Poličce již v předchozím dopise (CBM, PBM Kr 25). Pravděpodobně se jedná o Jana Janele (? – 1932), majitele závodu na zpracování cementu (osobní rozhovor s Václavem Ripplem, Polička 26. 6. 2018; Cupal 1908, nestránkovaná reklamní příloha). Otec Františka (Fráni), Jana (Jeníčka), Marie (Mařenky) a Vlasty Janelových, o nichž se BM v pozdější korespondenci s rodinou v Poličce často zmiňuje. 
 
 [7]Bohuslav Šmíd ml. (1924), syn Bohuslava Šmída (1895-1982), architekta z Poličky a přítele BM. Božánkovi a jeho sestře Soničce (1927) věnoval v roce 1932 BM cyklus klavírních skladeb Dětské skladby,H 221 (Halbreich 2007, s. 413). Pravděpodobně se jednalo o přání do nového roku, která si BM s rodinou Šmídovou vyměňoval (CBM, PBM Kr 29). V osobním archivu rodiny Šmídovy jsou uloženy pohlednice od BM s přáním do nového roku 1931, 1932, 1935, 1936 a 1937. 
 
 [8]V předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 14. 12. 1930 (CBM, PBM Kr 25) BM zmiňuje, že prostřednictvím paní Šustrové (Peškové) posílá domů dárky k Vánocům mamince i sestře. 
 
 [9]BM reaguje na politickou a hospodářskou situaci v Německu. 
 
 [10]Zřejmě jde o sbírku Františka Bartoše (1837-1906) Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými vydanou v roce 1882 v Brně. 
 
 [11]Georg Friedrich Händel (1685-1759), německý hudební skladatel. 
 
 [12]Inspirován barokní formou concerta grossa komponoval v létě 1931 BM svůj Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr, H 207 (Halbreich 2007, s. 320).  
 
 [13]Étagère (fr.) – polička nebo stojan. 
 
 [14]Jde o finanční podporu udělovanou Kanceláří prezidenta republiky. V souvislosti s tímto úřadem BM později v korespondenci často zmiňuje zejména Josefa Schieszla(1876-1970), který ve 20. a 30. letech v Kanceláři prezidenta republiky pracoval. 
 
 [15]BM se pokouší navázat spolupráci s německým nakladatelstvím Schott Music GmbH & Co., které projevovalo zájem o vydávání jeho skladeb (Mihule 2017, s. 181). Smlouva mezi tímto vydavatelstvím a BM byla uzavřena v červnu roku 1931 (IBM, SM 1931-06-04; CBM, PBM Kr 46). 
 
 [16]Elizabeth Spraque Coolidge (1863-1953), americká klavíristka a mecenáška. 
 
 [17]Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA, v té době dirigent Boston Symphony Orchestra. 
 
 [18]BM slíbil svému bratru Františku Martinů (1880-1958), že mu koupí a pošle katalogy z pařížského muzea v Louvre. Zamýšlel je pořídit u pařížských pouličních antikvářů, tzv. bukinistů, kteří měli své stánky na nábřeží řeky Seiny (CBM, PBM Kr 30, 32). 
 |