Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání28.01.1955
PříjemceŠebánek, Karel
Příjemce (korporace)Český hudební fond
Poznámka k lokaci přijetí[Praha]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z pozůstalosti K. Šebánka, CBM Polička
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Předchozí vlastníkŠebánek, Karel
Signatura současného vlastníkaPBM Kkš 1009
Stará signatura v IBM56/116
Signatura v IBMŠeb 1955-01-28
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů dostal dopis od Jana Nováka z Brna s tipy na publikace o ruské hudbě, které získal z Rackovy Ruské hudby. BM píše, o které má zájem, ale neví, jestli to nejsou pouze pojednání - on potřebuje hlavně notové příklady z ruské chrámové hudby. Základní jsou jenom melodie (oktoechus). Jana Damacenského a Jana Zlatoustého z Byzance zná. Nejvíc by ho zajímaly sbírky večerních, pohřebních a nedělních zpěvů - osmihlasé "irmesy". Uvádí jména autorů sbírek církevních písní. Doufá v pomoc ministerstva [?] - dvě, tři knihy by mohli objednat. Zaplatily by se z peněz v bance. Uvádí ještě jméno "Pavlovič Dileckij" (1630 - 1690), který ale asi nebude k mání. V Moskvě by toho snad našli více.
Diplomatický přepis dopisu

Obálka [NICE R.P ALPES-MARITIMES/16H/28-1/1955]



 



Jan 28. 55.



Milý Karle .



 



Právě dostávám informace od J. Nováka z Brna[1] ohledně těch ruských písní a sboru. Je to prý z Rackovy : Ruské hudby.[2] Tak ti je sdělím ; co by mě zajímalo ač ovšem nevím zdali jsou to pojednání a nebo noty . Je to Kastalski : Osnovy narodnogo mnogoglasija. (Moskva 1948.)[3] N. Brjusové - Russkoja narodnaja pesnja (Moskva 1948.)[4]



Ale o co se mě hlavně jedná je ruská chrámová hudba . Ty základní jsou jen asi melodie, (oktoechus) Jan Damacenský[5]a Zlatoustý[6] , ty znám, to je Byzance . Ale pak tam cituje sbírky zpěvu večerní, pohřební a nedělní osmihlasé „ irmosy “a ty bych asi hledal.[7] Pak Stepan Vasiljevič Smolenskij : (1848 - 1909).[8] A. A. V. Preobražensky („Kuľtovaja muzyka v Rosii (Leningrad 1924 .[9] Jiné sbírky církevních písní je S. M. Davydov nebo Turčaninov.[10]



Ale teď ovšem nevím v kterých jsou notové doklady a které jsou jenom povídání . Myslíš že by mi ministerstvo aby mi asi dvě nebo tři knihy objednali, zaplatit bys je mohl z mých pěnez v bance . Kdyby jim vysvětlili o co se mě jedná , tedy hlavně o sbory o mnohohlasé písně církevní s notovými ukázkami,[11] tedy ne pojednání!



V Praze vyšlo od F. P. Tolstoj v překladu Nahodila 1949.[12]



Je také Pavlovič Dileckij , myslím moc dobré ale on žil v 1630 - 90 . to asi není k mání .[13] Možno že jsou i jiné věci vydány to by v Moskvě snad našli



Napiš mi jaké jsou chance !



Srdečně



Tvůj



Bohuš



 



S notovými příklady ! ! ! ![14]



 


Věcné poznámky k DP

[1] Český hudební skladatel Jan Novák (1921–1984).



[2] Jedná se o publikaci Jana Racka Ruská hudba (Od nejstarších dob až po Velkou říjnovou revoluci), která vyšla v roce 1953 ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Zmíněné tituly Racek uvádí v kapitole Prameny a literatura k dějinám a sovětské hudby (s. 131–141).



[3] Alexander Dmitrijevič Kastalskij (1856–1926), ruský skladatel, muzikolog a folklorista, je autorem publikace Основы народного многоголосия, která vychází v roce 1948.



[4] Jedná se o publikaci N. Brjusové Russkaja narodnaja pesnja v russkoj klassike i sovetskoj muzyke, která vyšla v v roce 1948 v akladatelství Muzgiz v Moskvě.



[5] Má na mysli sborník kánonů Oktoechos byzanského teologa a světec Jana Damascenského (asi 650–749).



[6] Jan Zlatoústý (347 nebo 349–407), konstantinopolský arcibiskup a světec. Liturgii jana Zlatoústého, op. 41 Petra Iljiče Čajkovského získal skladatel od Jana Nováka (srov. CBM, PBM Kr 487; ČMH, dopis Janu Novákovi z 26. ledna 1955).



[7] Tyto hudební památky jsou prakticky doslova citovány ze zmíněné publikace Jana Racka (Racek, 1953, s. 133).   



[8] Skladatele zaujala zpráva v Rackově textu, kde označuje Stěpana Vasiljleviče Smolenského (1848–1909) za zásadní osobu ve výzkumu pravoslavného církevního a chrámového zpěvu. Smolenskij provedl v roce 1906 terénní výzkum, v rámci něhož zdokumentoval stovky rukopisných řeckých a byzantských hudebních památek (Racek, 1953, s. 134).



[9] Další Rackem zmíněný ruský badatel byl Anton Viktorovič Preobraženkij (1870–1929) a jeho dílo Kul´tovaja muzyka v Rossii z roku 1924 (Racek, 1953, s. 134).



[10] Jedná se o Stěpana Ivanoviče Davidova (1777–1825) a Petra Ivanoviče Turčianinova (1779–1856) (Racek, 1953, s. 134).



[11] Text o sbory o mnohohlasé písně církevní s notovými ukázkami je zatržen a zakroužkován rukou B. Martinů. 



[12] Zde se skladatel přepsal ve jméně. Jedná se o F. P. Tolstova a jeho studii Sovětská škola národopisu (Praha, 1949), kterou přeložil Otakar Nahodil (Racek, 1953, s. 133).



[13] Jan Racek uvádí: „Jedním z prvních, kdo sebral a popsal hudení památky staré ruské chrámové hudby, byl Nikolaj Pavlovič Dileckij (1630–1690). Ve svých dvou pracích Grammatika musikijskago penija (pův. polsky ve Vilně 1675) a Idea grammatiki musikijskoj (moskev. vyd. z r. 1680 nebo z r. 1679) uveřejnil cenné památky ruského chrámového zpěvu.“ (Racek, 1953, s. 133).



[14] Text S notovými příklady ! ! ! ! je zatržen a zakroužkován rukou B. Martinů.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacerukopis, podpis (Martinů)
Digitalizace
Quality of digitisationProfi

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Brno
Praha
Person as subject
« previous
ID 2505 (entry 1 / 0)
next »