Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odeslání
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání28.01.1955
PříjemceŠebánek, Karel
Příjemce (korporace)Český hudební fond
Lokace přijetí
Poznámka k lokaci přijetí[Praha]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z pozůstalosti K. Šebánka, CBM Polička
Předchozí vlastníkŠebánek, Karel
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kkš 1009
Stará signatura v IBM56/116
Signatura v IBMŠeb 1955-01-28
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů dostal dopis od Jana Nováka z Brna s tipy na publikace o ruské hudbě, které získal z Rackovy Ruské hudby. BM píše, o které má zájem, ale neví, jestli to nejsou pouze pojednání - on potřebuje hlavně notové příklady z ruské chrámové hudby. Základní jsou jenom melodie (oktoechus). Jana Damacenského a Jana Zlatoustého z Byzance zná. Nejvíc by ho zajímaly sbírky večerních, pohřebních a nedělních zpěvů - osmihlasé "irmesy". Uvádí jména autorů sbírek církevních písní. Doufá v pomoc ministerstva [?] - dvě, tři knihy by mohli objednat. Zaplatily by se z peněz v bance. Uvádí ještě jméno "Pavlovič Dileckij" (1630 - 1690), který ale asi nebude k mání. V Moskvě by toho snad našli více.
Diplomatický přepis dopisu

Obálka [NICE R.P ALPES-MARITIMES/16H/28-1/1955]

 

Jan 28. 55.

Milý Karle .

 

Právě dostávám informace od J. Nováka z Brna[1] ohledně těch ruských písní a sboru. Je to prý z Rackovy : Ruské hudby.[2] Tak ti je sdělím ; co by mě zajímalo ač ovšem nevím zdali jsou to pojednání a nebo noty . Je to Kastalski : Osnovy narodnogo mnogoglasija. (Moskva 1948.)[3] N. Brjusové - Russkoja narodnaja pesnja (Moskva 1948.)[4]

Ale o co se mě hlavně jedná je ruská chrámová hudba . Ty základní jsou jen asi melodie, (oktoechus) Jan Damacenský[5]a Zlatoustý[6] , ty znám, to je Byzance . Ale pak tam cituje sbírky zpěvu večerní, pohřební a nedělní osmihlasé „ irmosy “a ty bych asi hledal.[7] Pak Stepan Vasiljevič Smolenskij : (1848 - 1909).[8] A. A. V. Preobražensky („Kuľtovaja muzyka v Rosii (Leningrad 1924 .[9] Jiné sbírky církevních písní je S. M. Davydov nebo Turčaninov.[10]

Ale teď ovšem nevím v kterých jsou notové doklady a které jsou jenom povídání . Myslíš že by mi ministerstvo aby mi asi dvě nebo tři knihy objednali, zaplatit bys je mohl z mých pěnez v bance . Kdyby jim vysvětlili o co se mě jedná , tedy hlavně o sbory o mnohohlasé písně církevní s notovými ukázkami,[11] tedy ne pojednání!

V Praze vyšlo od F. P. Tolstoj v překladu Nahodila 1949.[12]

Je také Pavlovič Dileckij , myslím moc dobré ale on žil v 1630 - 90 . to asi není k mání .[13] Možno že jsou i jiné věci vydány to by v Moskvě snad našli

Napiš mi jaké jsou chance !

Srdečně

Tvůj

Bohuš

 

S notovými příklady ! ! ! ![14]

 

Věcné poznámky k DP

[1] Český hudební skladatel Jan Novák (1921–1984).

[2] Jedná se o publikaci Jana Racka Ruská hudba (Od nejstarších dob až po Velkou říjnovou revoluci), která vyšla v roce 1953 ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Zmíněné tituly Racek uvádí v kapitole Prameny a literatura k dějinám a sovětské hudby (s. 131–141).

[3] Alexander Dmitrijevič Kastalskij (1856–1926), ruský skladatel, muzikolog a folklorista, je autorem publikace Основы народного многоголосия, která vychází v roce 1948.

[4] Jedná se o publikaci N. Brjusové Russkaja narodnaja pesnja v russkoj klassike i sovetskoj muzyke, která vyšla v v roce 1948 v akladatelství Muzgiz v Moskvě.

[5] Má na mysli sborník kánonů Oktoechos byzanského teologa a světec Jana Damascenského (asi 650–749).

[6] Jan Zlatoústý (347 nebo 349–407), konstantinopolský arcibiskup a světec. Liturgii jana Zlatoústého, op. 41 Petra Iljiče Čajkovského získal skladatel od Jana Nováka (srov. CBM, PBM Kr 487; ČMH, dopis Janu Novákovi z 26. ledna 1955).

[7] Tyto hudební památky jsou prakticky doslova citovány ze zmíněné publikace Jana Racka (Racek, 1953, s. 133).   

[8] Skladatele zaujala zpráva v Rackově textu, kde označuje Stěpana Vasiljleviče Smolenského (1848–1909) za zásadní osobu ve výzkumu pravoslavného církevního a chrámového zpěvu. Smolenskij provedl v roce 1906 terénní výzkum, v rámci něhož zdokumentoval stovky rukopisných řeckých a byzantských hudebních památek (Racek, 1953, s. 134).

[9] Další Rackem zmíněný ruský badatel byl Anton Viktorovič Preobraženkij (1870–1929) a jeho dílo Kul´tovaja muzyka v Rossii z roku 1924 (Racek, 1953, s. 134).

[10] Jedná se o Stěpana Ivanoviče Davidova (1777–1825) a Petra Ivanoviče Turčianinova (1779–1856) (Racek, 1953, s. 134).

[11] Text o sbory o mnohohlasé písně církevní s notovými ukázkami je zatržen a zakroužkován rukou B. Martinů. 

[12] Zde se skladatel přepsal ve jméně. Jedná se o F. P. Tolstova a jeho studii Sovětská škola národopisu (Praha, 1949), kterou přeložil Otakar Nahodil (Racek, 1953, s. 133).

[13] Jan Racek uvádí: „Jedním z prvních, kdo sebral a popsal hudení památky staré ruské chrámové hudby, byl Nikolaj Pavlovič Dileckij (1630–1690). Ve svých dvou pracích Grammatika musikijskago penija (pův. polsky ve Vilně 1675) a Idea grammatiki musikijskoj (moskev. vyd. z r. 1680 nebo z r. 1679) uveřejnil cenné památky ruského chrámového zpěvu.“ (Racek, 1953, s. 133).

[14] Text S notovými příklady ! ! ! ! je zatržen a zakroužkován rukou B. Martinů.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis, podpis (Martinů)
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Brno
Praha
Osoba jako předmět
« předchozí
ID 2505 (záznam 1 / 0)
další »
-Rev-