Dejte to do slovníku že dne 12/II 39 byly napsány B.M. 4 dopisy.[1]

Prosím dejte ty dopisy do obálek a dodejte Štěpánovi a Vymetalovi.[2]^,[3]

Neděle 12/ 2[4]1939.

Milý příteli,

nelekejte se, jsem to já a odepisuji ihned, to je překvapení co! Vy všichni mi píšete stejné dopisy.: přijedte přijedte ale bohužel si to všichni dohromady představujete jako bych zde si privatizíroval když se mi zachce tak si sednul do vlaku a jel si, ale situace je poněkud jiná, mám zde různá engažmá které nemohu jen tak opustit no a zkrátka přes to že bych chtěl přijet, dosud jsem se nemohl uvolnit a chystám si to abych se mohl odsud ulejt ovšem ne na dlouho až se bude určitěrozhodovat.[5]Ostatně dnes už doufám kde kdo ví že se vrátit chci a chápete že i kdybych přijel že nebudu pucovat kliky jako jeden pán no a.t.d. Tedy Vám oznamuji že moje žádost o místo na mistráku[6]je oficialně zadánouž od 31.I. a že min. školství je informováno, i ministr. Mimo to jsem už psal adresy a informoval všechny kteří mi mohou pomoci.[7]Rudovi jsem psal[8]a spojte se s ním aby akce byla vedena jedním směrem, dle zpráv které mám situace je velmi příznivá[9]Námitka že o to nestojím padá přece už tím že se o místo oficielně ucházím, v čem by moje osobní intervence mohla tohle zdůrazniti to dobře nevidím, a ostatně tam jistě přijdu ale chápete že když někdo uzavírá pobyt 15 let že to také něco je a mimo to dostávám velmi zajímavé nabídky z Ameriky. Tedy prosím Vás informujte toho dr. Rypla[10]všechny je navštívím jak se jenom trochu zde uvolním. Pro Vaňkovi[11]Vám zasílám to doporučení a znám se s ním velmi dobře, jděte tam ihned a vysvětlete mu také současně také jak jsem byl zaskočen při posledním obsazování a ostatní už mu píšu sám a žádám jej aby byl ve stálem spojení s Vámi abyste mi mohl dávati zprávy o tom co se děje. S Mel. mám velké nesnáze,[12]různé skladby vyjdou v Universálu London[13]a i ve Vídni, jsem pozván na festival v Baden-Baden na týdení pobyt, také nevím zdali budu moci, to je všechno moc hezká propaganda ale[14]… Universálka ve Vídni se interesuje i o klavírní výtahy a dokonce o Julietu, jinak co se týče propagandy, u nás mě sice zanedbávají ale jinde ne a budou hráti i tuto i příští saisonu několik možných sensací tak že se klidně obejdu i bez naší propagandy. Tak si nezoufejme, myslím že dnes už se nás mnoho lidí vidí že mě potřebují a budoupotřebovati mnohem více než já je. A tak Vám přeji a sobě také mnoho úspěchu v mojí propagaci u nás a až se vrátím tak to vezmeme do ruky jinak než až dosud. Smluvte se s Rudou a napište co se děje.

Srdečně Váš

B. Martinů

Napište mi adresu Vaňkovi a i Ryplovu a všech lidí kteří by měli vliv a i ty kteří si ztěžují že nejedu. Sdělte mi kdo zůstal na záhraničí (Jindra[15]at.d.) a jejich adresy.

Dopis Vaňkovi dejte laskavě do obálky a zalepte a jděte tam co nejdříve možno. Zeptejte se jej jak by bylo možno zprostředkovat zásilku partitury Juliety kurýrem!

Zdravím!

Prosím Vás dejte [16]dopis také Štěpánovi[17]a Vymětalat mi také pomahá (adresa?)[18]

[1]Věta připsána na horní okraj dopisu.

[2]Věta připsána podélně na levý okraj dopisu. 

[3]K dopisu byly pravděpodobně přiloženy dopisy muzikologovi a skladateli Václavu Štěpánovi (1889–1944) a dirigentovi Metodu Vymetalovi (1895–1945). Zmíněný dopis z tohoto data příteli Karlu Vaňkovi (1895–1965) se bohužel nedochoval. 

[4]Špatně čitelné. 

[5]Velké plány B. Martinů na návrat do Československa se bohužel nikdy neuskutečnily. 

[6]Špatně čitelné. O podání své žádosti na ministerstvo školství (ke dni 31. ledna 1939) na  místo profesora skladby na pražské konzervatoři informuje Martinů 10. února 1939 také Otakara Šourka, kterého zároveň pro o intervenci ve svůj prospěch (srov. ČMH, sig. v IBM je Šou 1939-02-10).

[7]Martinů se (i přes neúspěch v roce 1936) dále pokouší získat místo na pražské konzervatoři, což se mu vzhledem k politické situaci nakonec ani v roce 1939 nepodaří. V dopise Josefu Schieszlovi z 9. února 1939 Martinů zmiňuje, že již kontaktovali různé osoby, které by mu mohly pomoci, mj. Václava Talicha, Jana Kunce, Otakara Šourka. Marinů dále rozmýšlí kontaktování ministerstva, J. B. Foerstra, V. Nováka, V. Štěpána, J. Jindry atd. (Srov. ČMH, G 11695). 

[8]Dopis Rudolfu Firkušnému z tohoto období nebyl nalezen, je však pravděpodobné, že má Martinů na mysli právě Firkušného vzhledem k tomu, že s ním Martinů korespondoval ohledně stejné záležitosti již v předchozích letech. 

[9]O naději, kterou měl Martinů na získání profesorského místa na pražské konzervatoři, píše Martinů v prosinci 1938 rodině do Poličky:„Z Prahy mám zprávy že asi pravděpodobně na konservatoři půjde dost lidí do pense ale teď ještě je všechno neurčité snad po Novém roce se vše už vyjasní.“(CBM, PBM Kr 257).

[10]Hudební skladatel a pedagog Celestin Rypl (1894–1945). 

[11]Rodina diplomata a Martinů přítele Vladimíra Vaňka (1895–1965), který působil v Paříži jako zástupce generálního konzula (1924–1929), poté jako legační tajemník vyslanectví, ve 30.–40. se zdržuje ve Švédsku, od 1945 v Itálii, kam také v roce 1948 emigruje. 

[12]Martinů si opakovaně stěžuje na vydavatelství Melantrich, situaci vysvětluje také v dopise rodině do Poličky ze dne 1. ledna 1939: „S Melantrichem mám nepříjemnosti, měli tam všechny skladby celý rok a nic nevydali a teď když je smlouva už pryč a oni najednou vidí že se ostatní edice o to interesují tak by najednou vydávali a já už jsem to zatím slíbil jiným, bude z toho tahání a zdržování.“(CBM, PBM Kr 259).

[13]Londýnské nakladatelství mělo zájem o vydání Martinů skladby Tre Ricercari, H 267.  

[14]Martinů své pochybnosti o přijetí pozvání na festival v Baden-Baden ventiluje také v dopise Josefu Schieszlovi ze dne 9. února 1939, jelikož se obává, zda by mu to nemohlo uškodit při jeho žádosti místo profesora pražské konzervatoře (srov. ČMH, G 11695).

[15]Jaroslav Jindra (1890–1970) – od roku 1918 zaměstnanec Ministerstva zahraničních věcí ČSR, osobní tajemník ministra Kamila Krofty, 1. jednatel a organizátor Společnosti pro hudební výchovu.

[16]Zde vepsáno rukou B. Martinů „přiložený opis“.

[17]Dopis B. Martinů Václavu Štěpánovi se žádostí o pomoc při získání místa na pražské konzervatoři je uložena v CBM v Poličce (PBM Ko 1172).

[18]Kopie dopisu B. Martinů Metodu Vymetalovi se žádostí o pomoc při získání místa na pražské konzervatoři se dochovala v pozůstalosti Karla Šebánka (CBM, nesignováno).