| Stručný obsah | Bohuslav Martinů ještě jednou a mnohem jasněji vysvětluje, o čem psal již v minulém dopise, protože má pocit, že se ke Karlu Šebánkovi nedostaly přesné informace. Omlouvá se za zpožděnou odpověď, měl provedení KONCERTU PRO KLAVÍR A ORCH. Č. 2. BM přes Miloše Šafránka navrhoval uzavřít smlouvu s Melantrichem o vydávání jeho děl, za což by mu vypláceli měsíční honorář, jak to dělalo např. nakl. Schott. BM popírá, že by měl zájem o jakékoliv místo redaktora - chce zůstat v Paříži, Josef Bartoš si nemusí dělat starosti. KŠ se podle těchto plánů měl starat o zadání a provoz děl BM doma a hlavně v cizině. BM upozorňuje MŠ, aby byl opatrný a nevěřil všemu, co se k němu dostane, a také aby o těchto věcech s nikým zbytečně nemluvil. BM uvítá další novinky. Myslí, že by bylo lepší, kdyby přijel do Prahy osobně. |
| Diplomatický přepis dopisu | [1]
Paris 7/II. 1937.
Milý příteli,
měl jsem tu teď několik provedení, (klav. koncert) tak jsem se nedostal k psaní. Váš druhý dopis mě moc nepotěšil (Čejka![2]) ale myslím že Vám sdělili informace ne docela přesné. Píši Vám abyste věděl přesně o co se jedná z moji strany, ale to neříkejte samozřejmě nikomu, (je ostatně jisto že se už o tom ví.)
Co já jsem (prostřednictvím p. Šafránka) navrhoval to je jediněvydání mých skladeb a jich zajištění pro Melantricha, to jest aby uzavřeli se mnou smlouvu a platili mi měsíční honorář, jako to dělali ostatní firmy (Schott, … a.t.d.), po dobu tří let pro začátek. To je všechno. S tím jsem se uvolil také posílati články o hudbě tady, a vůbec essaye napsati případně skladby které by Mel. objednal pro svoji potřebu, (malé klav. skladby, jež by mohly snad vykazovati určitý obrat, vzhledem k tomu že ostatní věci (orchestr a.t.d.) je možno realisovati až po delší době.), dále získati spojení s Francií a různé věci v tomto smyslu.[3]
Nic jiného! Tedy žádné redaktorství, protože hlavně chci zůstati zde. Nemusí si tedy Bartoš dělati z toho hlavu, není v mém plánu se o tohle místo jako redaktor ucházeti a také o tom nebyla ani řeč když p. S. mluvil se Šaldou. Právě naopak měl jste to býti Vy, který byl doporučen v tomhle směru p. Š. a Vaše úloha měla býti (vedle toho pána od Pazdírka který by se byl staral o Prahu a Českoslov.) starati se hlavněo umístění a provoz mých věcí jak u vás, a hlavně v cizině tedy jakási zahraniční agentura, ke které mělo býti připojeno ještě oddělení divadelní, zejména dramatických prací cizích. Proto Vaše zprávy mě velmi překvapily ale jak Vám říkám, nevěřte všemu co Vám říkají myslím a to říká i p. Š. že v tom jediněbude rozhodovati id.[4]Šalda.
Ten zásah Čejky jemi je ovšem velmi nemilý, protože vše co je z kontaktů ze Sdružením autorů na mě dělá nepříjemný dojem, v tom asi mi rozumíte. Co se týče těch zásahů prostřednictvím p. Cmírala, říká p. Š že byste měl počkat a nekomplikovati. Myslím že by bylo dobře kdybyste p. Papánkovi také napsal jaká je situace ale jenom věci o nichž jste si jist že jsou přibližně zaručené.
Kdybyste věděl něco nového napište mi též. Myslím že budu muset přijeti do Prahy, protože jak se do toho začnou míchat pánové jako je Č. tak z toho nevzejde nic dobrého, rozhodně ne pro nás.
Srdečně Vás zdravím
Váš B. Martinů
|
| Věcné poznámky k DP | [1]Na levém okraji dopisu připsáno „(O tomhle mluvte jenom s těmi o nichž jste přesvědčen že jsou Vaši přátelé, a ještě lépe s nikým)“.
[2]Antonín Čejka, ředitel Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním (OSA) v letech 1922–1952.
[3]Problematické vyjednávání Martinů s vydavatelstvím Melantrich pokračuje ještě několik dalších let a Martinů o těchto komplikacích koresponduje také s dalšími adresáty.
[4]Špatně čitelné.
|