[1] Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka (1903-1980) se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR.
[2] Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354, v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124; Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).
[3] Podle Zouhara (2016, s. XXX) poslal BM do Československa zřejmě čtyři světlotiskové kopie: dvě Zdeňku Zouharovi, jednu M. Burešovi (1909-1968) a poslední „pravděpodobně“ Janu Novákovi (1921-1984).
[4] Kantátu Otvírání studánek, H 354, zkomponoval BM začátkem července 1955 (PBM Kr 497), dokončena byla 12. 7. 1955 (Mihule 2002, s. 484; Zouhar, 2016, s. XXX). Premiéra se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011). (Zouhar 2008, s. 124; Zouhar 2016, s. XXXI-XXXII).
[5] „Další významné reprízy [kantáty Otvírání studánek, H 354] následovaly 5. února [1956] ve Smetanově síni Reprezentačního domu (Obecní dům), 8. dubna [1956] v brněnském Domě armády (Besední dům) a 26. května [1956] v Domě umělců (Rudolfinum) v rámci festivalu Pražské jaro [1956].“ (Zouhar 2016, s. XXXII).
[6] BM má na mysli dopis od Zdeňka Zouhara týkající se premiéry kantáty Otvírání studánek, H 354, dne 7. 1. 1956 v Poličce. Zároveň se 28. 1. 1956 v Brně uskutečnil první z Cyklu koncertů z díla BM k jeho 65. narozeninám, na němž zazněly následující skladby: Impromptu, H 166, Sonatina pro housle a klavír, H 262, Serenáda č. 2 pro dvoje housle a violu, H 216, Písničky na jednu stránku, H 294, Intermezzo, H 261 a Sonatina pro dvoje housle a klavír, H 198, (archiv Z. Zouhara).
[7] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. S myšlenkou, že na pražské předpremiéře má podíl Šebánek, se zaobírá i Zouhar (2016, s. XXXII).
[8] Nejmenovanému lékaři v Československu BM zprostředkoval pravidelné zasílání amerického odborného lékařského časopisu. Zásluhu na tom měla též Frances Ježková (1900-1986) a zejména MUDr. Josef V. Brumlík (1897-1979), (PBM Kr 509, 511, 514, 516).
[9] Pravděpodobně se jedná o českého klavíristu a hudebního skladatele Jana Nováka (1921-1984). V době od srpna 1947 do února 1948 byl v New Yorku žákem BM a i po svém návratu do Československa s BM udržoval přátelskou korespondenci (Flašar 2006, s. 69), z níž část je uložena v archivu Českého muzea hudby.
[10] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM přijel do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955 a zůstává zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885).
[11] Svou odpověď na gratulaci Místního národního výboru v Poličce k premiéře kantáty Otvírání studánek, H 354, ve skladatelově rodném městě odeslal BM 22. 3. 1956 ( PBM KPol 7; Popelka 1996, s 149-150).
[12] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.
[13] Již v dopise rodině do Poličky ze dne 30. 12. 1955 BM žádá: „Tež napiste té Žalmance aby už přestala s tim jejím žvaněnim stále to posílá do Francie a tam za to musi připlacet na poštovné, už je to stálo skoro 300 franku.“ (PBM Kr 511) „V době, kdy Bohuslav Martinů neměl stálou adresu, nechával si poštu posílat do Paříže ke strýci Charlotte Martinů, Charlesi Quennehenovi.“ (Zouhar 2008, s. 132). Adresa: Charles Quennehen, 62 rue Pierre Charron, Paris 8 (viz PBM Kr 497). Charlotte v dopise PBM Kr 445 uvádí, že se jedná o adresu její tety.
[14] V dopise rodině do Poličky ze dne 15. 12. 1955 (PBM Kr 510) BM sděluje, že se s Charlotte stěhují na novou adresu 108 East 60 Street. New York. N. Y.
[15] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[16] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[17] Viz výše.
[18] Pravděpodobně se jedná fotografie z uvedení Koncertu pro housle, klavír a orchestr, H 342, konaného dne 18. 11. 1955 ve Filadelfii (PBM Kr 508, 510 a 515).
[19] Na hudební festival v Besançonu (Festival international de musique de Besançon Franche-Comté) přijeli manželé Martinů na pozvání Rafaela Kubelíka, který tu 3. 9. 1955 řídil provedení Koncertu pro dva klavíry a orchestr, H 292, sólové klavíry obstaral belgický manželský pár Janine Redingová (1920-2015) a Henry Piette, z koncertu se dochovala zvuková nahrávka (Mihule 2002, s. 486). Zřejmě se jedná o fotografie pořízené právě při této příležitosti (uloženo v archivu CBM v Poličce pod signaturami PBM Fbm 264 a 265).
[20] Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), švagrová BM.
[21] Z USA do Evropy odpluli manželé Martinů 2. 5. 1956 (Mihule 2002, s. 497).
[22] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
|